Záludný Mars

Pro svou výrazně červenou barvu dostal jméno po bohu války. Už v dávných dobách byli lidé přesvědčeni, že na Marsu existuje život. Kolem našeho Slunce obíhá devět planet. Z nich nejvhodnější ke kolonizaci je právě Mars. Je menší než Země, jeho rok trvá 686,98 pozemského dne. Má neobyčejně řídkou atmosféru a teplota se tam pohybuje od minus 150 stupňů Celsia v noci do 30 stupňů Celsia přes den. Na obou pólech má čepičky ledu, které zřejmě tvoří oxid uhličitý v tuhé podobě a voda. Kolem Marsu krouží dva nevelké měsíce, které dostaly jméno po synech boha Marse - Phobos a Deimos (Strach a Hrůza).Naše planeta je nejblíže k Marsu 56 milionů kilometrů (když jsou planety v opozici). Největší vzdálenost Marsu od Země může být až 400 milionů kilometrů.

Rádiový signál z Marsu letí na Zem 3 až 13 minut.Přestože jsou na Marsu podobná roční období jako na Zemi (jenže jsou dvakrát tak dlouhá než u nás) a marťanské dny a noci jsou téměř stejně dlouhé jako pozemské, rozdíly teplot mezi dnem a nocí jsou na Marsu mnohem větší. Z našeho pohledu není Mars vhodný pro život. Už dnes však existují projekty, jak vytvořit na Marsu atmosféru vhodnou pro člověka. Vědci chtějí na dráze této planety umístit umělé satelity, které by soustřeďovaly sluneční paprsky a v koncentrovaných laserových svazcích by je nasměrovaly na ledové čepičky, aby z nich uvolnili vodu. Voda, která by se podrobila gigantickému procesu elektrolýzy, by se rozložila na kyslík a vodík. Protože v současnosti je atmosféra na Marsu velmi řídká, lehký vodík má šanci "odletět" z Marsu do kosmu, zanechávaje volný kyslík.

Výpočty ukazují, že takhle by po osmdesáti letech bylo v atmosféře Marsu kolem 15 procent kyslíku, což by lidem už stačilo k dýchání. Atmosféra, podobná zemské, zadrží sluneční paprsky a klima se stane snesitelnější. To ovšem ještě není všechno. Vytvoření vhodného místa pro život si vyžaduje, aby byl Mars "nakažen" životem. Když se objeví vzduch a voda, vědci vypustí bakterie, jednoduché brouky, hmyz, vytvoří vhodný ekosystém, ve kterém by každá ekologická úroveň musela být osídlená. Například na Zemi si ani neuvědomujeme, že bez dešťovek provrtávajících hlínu by se pro rostliny nepostradatelný dusík nedostal k jejich kořenům. Musí existovat i ptáci, kteří se živí dešťovkami nebo brouky, kteří by se příliš rozmnožili.

Stvořitel to měl důkladně promyšlené a my ho můžeme pouze následovat. Když se Mars díky všem změnám stane rajským místem pro život, přijdou na něj první kolonizátoři. To už není jen science - fiction, ale vážné plány do budoucnosti. První základny na Marsu, vybavené samoobnovující se atmosférou, mají šanci vzniknout už během života našich vnuků.Všechny tyto plány opravdu nemusí zůstat v rovině science - fiction pochopitelně za předpokladu, že se nám podaří na Mars dostat. Ale naše dosavadní zkušenosti s touto planetou nám nedávají příliš naděje. Spíše naopak, všechno ukazuje na to, že Mars je zatím pro pozemšťany jakýmsi nedostupným územím, "zakázanou planetou". Jako by tam existovalo něco, co zatím ještě nesmíme znát...
(toh)