Z pranostik, přepovědí a kalendářů

( Od 21. srpna do 27. srpna )
Ještě stále doznívá vliv bartolomějských bouří a dešťů, vztahujících se k svátku sv. Bartoloměje(24.8.), avšak ve druhé polovině třetí srpnové dekády se často uplatňuje teplé počasí augustinského léta. K významným pranostickým dnům kromě Bartoloměje patří ještě svátek Filipa (23.8.) a Ludvíka krále (25.8.)

Občasné bouřky nebo deště by mohly v měsíci srpnu přicházet i několikrát do týdne a nic špatného by se nedělo: "Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší." Vody v parných dnech totiž nikdy není dost. To však platí spíše jen pro severozápadní část Čech, zvláště pro oblast pod Krušnými horami, která se nachází v tak výrazném srážkovém stínu,že zde prší z celé republiky nejméně. Dá se dokonce říci, že severozápadní Čechy trpí spíše značným nedostatkem vláhy. Důvodů- proč tomu tak je, známe hned několik. Jedná se totiž o závětrné fénové proudění, kde se oblačnost spíše rozpouští a k výrazným srážkám dochází jen výjimečně. V tomto případě tak svoji úlohu, která způsobuje stepní suché klima, sehrává reliéf zdejší krajiny. Ale nejde jenom o to. Ochuzení o vydatnější deště mají na svědomí též Alpy, které brání v postupu tlakových níží a front z jihu až jihozápadu, takže odkloňují deštivé zóny poněkud východním směrem nad Moravu, Slezko a Slovensko. Navíc pak právě od severozápadu zasahují často nad Českou republiku svými výběžky tlakové výše, které ještě více utlumují srážkové procesy. A tak máme nad naším poměrně malým území dva výrazné fenomény - značně suchý severozápad od Krušných hor až někam za Žatec, Louny a Litoměřicko a na druhé straně výrazně mokrou oblast na severovýchodě a východě Moravy, kde hrozí prakticky neustále riziko povodní a zátop.

Podle lidové meteorologie bývá třetí srpnová dekáda zpočátku ještě ve znamení tzv. barolomějského léta. Samotný pranostický světec svatý Bartoloměj, zvaný Nathanael, žil v prvním století našeho letopočtu. Apoštol se stal slavným především svými schopnostmi uzdravovat nemocné a především posedlé. Obracel celé královské rodiny na křesťanství, za což jej pohané v Arménii krutě ukřižovali hlavou dolů. Svatý Bartoloměj byl pak vzýván proti nervovým chorobám, třesu a kožním nemocem. Stal se rovněž patronem horníků, řezníků, pekařů, knihařů, krejčích, sedláků, vinařů, pastevců, sedlářů, koželuhů, obuvníků a štukatérů. Pro tuto část srpna jsou příznačné bartolomějské bouřky a deště, ale také výkyvy a poklesy teplot, které se odrážejí v pranostikách: "Svatý Bartoloměj létu hlavu kloní. Od svatého Bartoloměje už k nám podzim z hůry spěje. Bartolomějské větry ovsy lámou. Bartoloměj svatý odpoledne krátí. Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nhřeje. Svatý Bartoloměj vodu zchlazuje." V mnoha výrocích se nyní často blýská a rachotí hrom: "Hřímá-li v srpnu, lze očekávat osmého dne opět bouřku. Když v srpnu hřímá, bude na sníh bohatá zima. Hřímá-li hodně a často v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání. Srpnové bouřky - prudké lijáky. Má-li Filip hromy v průvodu, značí brzký déšť a úrodu. Od Ludvíka krále bouřek je namále. Je-li Bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje. Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám. Pokud ještě hřmí i po Bartoloměji, nastane podzim dlouhý a pěkný."

Mnohá bartolomějská rčení představují ve své podstatě jistou prognózu a věštění na příští dlouhé období: "Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimu. Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim. Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí. Hrozen-li dozrál do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje. Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři a nastane suchý podzim. Pokud kolem sv. Bartoloměje panuje výrazně deštivé počasí, můžeme i na podzim často počítat s deštěm. Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takový bude i celý podzim. Sucho na Bartoloměje - mrazné zimy naděje."
PAVEL KOVÁŘ