Vražedkyně Alžběta

Alžběta (Elisabeth) Nádaždyová (rozená Báthoryová), v maďarštině Báthory Erzsébet se narodila 7. srpna 1560, tuto uherskou hraběnku zná většina lidí pod přezdívkou Čachtická paní. Pokládána je za nejznámější masovou vražedkyni ve slovenských a maďarských dějinách. Báthoryové vlastnili rozsáhlé majetky zejména v Sedmihradsku. Jejich prapředek Vid v ečedském močále zabil podle legendy draka, proto měli v erbu tři dračí zuby. Ve 14. století se jejich rod rozdělil na dvě větve: ečedskou a somlyoskou.Rodiči hraběnky byli Jiří Báthory z ečedské linie rodu Báthory a Anna Báthoryová, dcera Štěpána VIII. Báthoryho, ze šomlyovské linie (manželství s Jiřím bylo jejím třetím). Bratrem Anny, a tudíž Alžbětiným strýcem, byl Štěpán Báthory, polský král a velkokníže litevský.Většinu Báthoryů z obou větví charakterizovaly výstřední povahové vlastnosti. Sklony měli k pýše, tyranství i k sexuální zvrácenosti. Většina z nich také trpěla epilepsií a dnou. Somlyovská linie vymřela v roce 1635 a ečedská po meči v roce 1605, kdy zemřel Štěpán Báthory, Alžbětin bratr.Manžel František Nádasdy byl stejně jako Alžběta z magnátského rodu. 

Byl hlavním županem v župách Vaš, byl magistrem královských koníren, panovníkovým rádcem a od roku 1578 hlavním kapitánem uherských vojsk. V manželství se narodilo pět dětí: Anna, Kateřina (Katarína), Uršula, Andrej a Pavel. Uršula a Andrej zemřeli už jako děti. V roce 1604 se Anna provdala za Mikuláše Zrinského. Dne 13. června byli zasnoubeni v Kerestúru.
Alžběta byla známa svými sadistickými sklony, první informativní vyšetřování začalo ale až v březnu roku 1610, a to zanedlouho poté, co ji palatin Juraj Torzo přistihl při činu v Čachticích. Před soudem ale chyběl hlavní viník: Alžběta. Soudcovský sbor odsoudil všechny pomocníky k trestu smrti, Alžběta se ale před soud nikdy nedostala. V rozsudku bylo napsáno jen to, že byla ponechána až do své smrti v roce 1614 ve věznici na Čachtickém hradu.Léčitelka Majorová z Myjavy, která pomáhala Alžbětě při různých chorobách, byla obviněna z čarodějnictví a zaživa upálena. Alžběta měla dívky týrat hořícími svícemi, rozpáleným železem, měla je píchat jehlicemi, polévat je měla studena vodou na mrazu, vlastnit měla železnou pannu, koupat se měla v krvi dívek. Mrtvoly měly být pochovány různě – na hřbitově, na poli, v obilních jamách. Údajně mělo jít až o dva tisíce obětí, zdroje se ale v jejich počtu rozcházejí. Před popravou Alžbětu zachránil její příbuzenský vztah k polskému králi Štěpánu Báthorymu.

Dodatek do rámečku:
Železná panna se řadí k ostřejším nástrojům útrpného práva. Jde o kovovou nebo dřevěnou konstrukci, která těsně obepíná trup. Na vnitřních stranách je opatřena kovovými hroty. Alžběta Báthoryová měla používat pannu železnou v podobě sochy, jejíž paže při dotyku objaly tělo dívky a probodly ji ostrými hroty.
(toh)