Věda a výzkum krátce (59)

• Němečtí a izraelští vědci odhalili na dně Mrtvého moře přítomnost pramenů, v nichž podle jejich slov bují nové formy života! O Mrtvém moři se přitom dosud tvrdilo, že je natolik slané, že v něm nic nežije. Potápěči v hloubce zhruba třicet metrů pod hladinou našli chomáče bakterií a řas značné druhové rozmanitosti. První stopy bakterií byly v Mrtvém moři pozorovány již v letech 1980 a 1992, tyto jsou však podle biologů jiné, což vzbuzuje nové otázky.
   
• Dosud bylo podmínkou úspěšné transfúze krve přísné rozlišení krevních skupin. Nyní však přišel mezinárodní lékařský badatelský tým z Kodaně s převratným zjištěním. Našli způsob, jak změnit jednu krevní skupinu v jinou! Pomocí bakteriálních enzymů dokázali přeměnit krevní skupiny A, B i AB na skupinu 0, která je považovaná za univerzální a může tedy být poskytnuta pacientovi s jakoukoli krevní skupinou. A jak ke změně krevní skupiny dochází? Celkem jednoduše. Jisté enzymy jsou schopné vyladit cukry, jež určují druh krevní skupiny.
   
• Na Georgijské univerzitě vytvořili experti speciální keramický materiál, který díky fosforescenci svítí v infračervené oblasti. Světélkuje i pod vodou a vydrží zářit až 14 dní, přičemž předtím na něj stačí posvítit běžným světlem po dobu jedné minuty. Doplňme, že fosforescence je schopnost některých materiálů uvolňovat světelnou energii pomalu a se zpožděním. Keramický materiál se časem možná stane součástí nátěrových a textilních barev, může ho využít armáda, bezpečnostní složky (chtějí-li v noci vidět, ale nebýt viděny), může se hodit ostraze v muzeích, vědcům k monitoringu uvnitř tělních tekutin živých organismů atd.
   
• Polští odborníci zjišťovali, proč se horalé dožívají vyššího věku. Tajemství je podle nich v ovčím mléku, které obsahuje zvláštní látky. Velký význam má v této souvislosti zejména kyselina linolová. Vědci z ní vytvořili preparát a testovali ho v přítomnosti rakovinných buněk. Tvrdí, že ve 100 procentech případů zhoubné bujení zastavila. Preparát nyní čekají nejméně tři roky dalšího bádání, univerzita ovšem nejprve musí na další výzkum sehnat potřebné finanční prostředky.
   
• Kuriózní studii prováděli na technologickém institutu v Atlantě. Zajímalo je, jak komáři kličkují mezi kapkami deště. Kapky jsou totiž zhruba stejně velké jako komáři, ale asi 50krát těžší. Komáry by tedy teoreticky měly srazit k zemi. Vědci v laboratoři zavřeli různé druhy komárů do boxů, v nichž simulovali různé podmínky deštivého počasí. Pohyb komárů nahrávali vysokorychlostní kamerou a natočený materiál posléze analyzovali. Zjistili, že se komáři kolizím nevyhýbají. Naletí-li do dešťové kapky, na zlomek sekundy ztratí stabilitu. Kapka po komárovi nesteče, díky hydrofobní úpravě jeho křídel se lehce zdeformuje a odskočí od jeho těla.
   
• Nizozemský vědec Ron Fouchier zkoumal mechanismus mutace virů ptačí chřipky do nebezpečnějších forem. Stvořil přitom vysoce nebezpečný virus, který by byl schopný vyhladit téměř polovinu lidstva! Vyvolalo to vlnu spekulací a epidemiologové již varovali, že by se o práci nizozemského badatele neměla informovat příliš podrobně ani širší vědecká veřejnost. Proč? A co kdyby někdo chtěl údaje zneužít?

(zem)