Věda a výzkum krátce (23)

• Zvuk zubní vrtačky je nepříjemný a v pacientech mnohdy vyvolává strach. Britští vědci vymysleli způsob, jak pronikavý zvuk stomatologického zařízení eliminovat a čas strávený v zubařském křesle lidem zpříjemnit. Jedná se v podstatě o jakási protihluková sluchátka. Když si je pacient nasadí, může poslouchat hudbu z přehrávače. Prototyp přístroje je už vyroben, shání se investor.
   
• Byla biblická města Sodoma a Gomora v dnešním Jordánsku? Tak právě po tom pátrají Rusové. Rusko a Jordánsko na konci loňského roku podepsaly dohodu o hledání pozůstatků těchto měst v oblasti moderního města Sodoma a poblíž hory Sodoma - tedy okolo a na dně Mrtvého moře. Fotografie, pořízené před časem NASA, totiž na dně moře na jordánské straně odhalily trosky a objekty. Ruští archeologové a geologové se domnívají, že obě města zničilo zemětřesení nebo bouře meteorů.
   
• Ekologové z Los Angeles zjistili, že noční osvětlení ve městech narušuje a zhoršuje samočistící schopnost ovzduší. Právě v nočních hodinách je proces čištění vzduchu od exhalací nejintenzivnější, v té době je ve městech nejmenší ruch a provoz. Silné osvětlení ale tuto schopnost ovzduší blokuje. Světlo negativně působí na rozkladné procesy a chemické reakce, které ve vzduchu nad městy probíhají.
   
• Japonští experti chystají v létě cestu na Sibiř. Jsou přesvědčeni, že pokud získají kvalitní tkáň ze zmrzlého těla mamuta (stačí údajně o velikosti tří centimetrů čtverečních), mohl by se díky vyspělosti genového inženýrství již během dalších pěti let narodit nový zdravý mamutí jedinec.
  
• Americký teleskop objevil u hvězdy Kepler-10 (je vzdálená asi 565 světelných let, leží mezi souhvězdím Labuť a Lyra) rozpálenou skalnatou planetu. Je asi o polovinu větší než Země. Astronomové se domnívají, že by mohlo jít o dosud chybějící vývojový článek mezi plynnými obry (typu Jupiter), které nalézali u cizích hvězd, a tělesy hodně podobnými Zemi.
   
• Vědci amerického ministerstva energetiky a Kalifornského technologického institutu vyvinuli sklo silnější a tvrdší než ocel. Jejich metalické sklo je vysoce odolné vůči poškození, jeho vlastnosti jsou založeny na přítomnosti palladia - tento prvek vyrovnává přirozenou křehkost skla. Využití se rýsuje ve stomatologii (implantáty), v automobilovém či leteckém průmyslu se ale asi tento materiál neprosadí, omezujícím faktorem je totiž jeho výrobní cena
• Kdy se začali lidé oblékat? Analýza DNA vší šatních naznačila, že někdy před 170 tisící lety. Veš šatní se vyvinula z klasických vší parazitujících na lidských vlasech. Každopádně mezi ztrátou osrstění našich předků (k té došlo před zhruba milionem let) a počátkem nošení šatů (kožešin) je obrovská časová mezera. Je jasné, že naši předkové neztratili srst proto, že by ji nepotřebovali. Lidské tělo ale mohlo bez plošného ochlupení lépe regulovat svou vnitřní teplotu a otevřela se tak zároveň cesta ke zvětšení mozku.

(zem)