Věda a výzkum (27)

• Průzkumem zhruba 140 archeologických nalezišť bylo zjištěno, že lidé zřejmě začali používat oheň později, než si vědci mysleli. Dosud uváděli, že pravěcí lidé s ohněm začali pracovat před milionem let. Nyní se ukázalo, že to dokázali asi až před 300 tisíci - maximálně 400 tisíci lety. Vědce poznatek překvapil, přinesl dohady o tom, jak lidstvo v chladném evropském počasí přežívalo. Zřejmě pomohl aktivní životní styl a strava bohatá na bílkoviny.
   
• Američtí sociologové tvrdí, že v poslední době roste počet případů, v nichž jsou příčinou rozvodů internetové komunikační a sociální sítě. A právníci jim dávají za pravdu. Více než dvě třetiny advokátů se již setkaly s tím, že fotografie, videa či komentáře na profilu klienta hrály hlavní roli mezi důkazy u rozvodového řízení.
   
• Švédští experti po deseti letech bádání tvrdí, že by se lékaři v případě, že předepisují pacientovi určité léky, měli podívat z okna a zjistit, jaké je venku počasí. Proč? Počasí totiž může ovlivnit to, kolik látek dokáže naše tělo zpracovat, ovlivňuje tedy dávkování léčiv. Sluneční svit působí na lidský metabolismus i imunitní systém, některé léky proto na tělo působí jinak v zimě a jinak v létě. Vědci došli k závěru, že čím více je slunce, tím narůstá spotřeba léčiv, na jejichž účinek mají vliv jaterní enzymy, jejich efektivita totiž klesá. Za vše může vitamin D, který produkuje naše pokožka za slunečných dní. Právě tento vitamin podporuje jaterní enzymy podílející se na obranyschopnosti a metabolismu.
   
• Čeští potravináři vyvinuli tzv. proteinové nudle. Jsou na bázi bílkovin a mohou přispět k racionální výživě, potažmo tedy mohou snižovat nebezpečí výskytu obezity.
   
• Američtí přírodovědci zkoumali život a chování slonů. Pomocí několika desítek testů a experimentů v zoologické zahradě v Atlantě (prošlo jimi šest párů tlustokožců) ověřili, že jsou sloni velmi učenliví tvorové, kteří mezi sebou vytvářejí určité citové vazby a dokážou spolupracovat. Inteligenčně se podle nich sloni řadí mezi velké opice, delfíny a vrány.
   
• Britští vědci zjišťovali, jak se modernizace a nové technologické možnosti projevují ve světě dětí. Jak se ukázalo, třebaže mají děti k dispozici mobilní telefony, počítačové hry a televizi, stále se vracejí k tradičním a klasickým hrám, jež jsou spojeny s běháním, skákáním a tleskáním, zpěvem. I dnes o přestávkách ve škole zpívají popěvky či říkají říkadla stará desítky let a hrají na babu.
   
• O někdejší vyspělé civilizaci Atlantiďanů toho bylo již hodně napsáno. Jediným zdrojem mýtů a legend o ní však zůstaly pouze informace z časů Platóna. Ten ve svých záznamech říká, že ležela kolem roku 9600 před naším letopočtem kdesi u Gibraltarského průlivu. Tým badatelů z americké univerzity v Hartfordu nedávno však zveřejnil prohlášení, podle něhož je přesvědčen, že našel část bájné Atlantidy. Kontinent před tisíci lety podle jejich hypotézy pohřbila vlna tsunami v blízkosti španělského města Cádiz. Tuto oblast dva roky propátrávali za pomoci satelitů, hloubkového radaru, digitálního mapování i nejnovějších podvodních technologií. Objevili několik tisíc let starou zříceninu, na níž je vytesán atlantský bojovník.
   
• Francouzi se pokoušejí vyrobit víno, které si zachová aroma, ale přitom bude mít nižší obsah alkoholu. V osmdesátých letech víno obsahovalo v průměru 10 až 11 procent alkoholu, v současné době jeho podíl vzrostl na 13 až 14 procent. Vliv na to má prý oteplování klimatu. Hrozny ztrácejí více vody odpařováním a cukry jsou koncentrovanější a právě cukry se následným zpracováním mění na alkohol. Vinaři tomu mohou čelit tak, že sklidí hrozny z vinic dříve, aby koncentrace cukru byla nižší. Ale to může poškodit aroma. A tak teď odborníci z Ústavu pro zemědělský výzkum procházejí jednotlivé etapy výroby vína a hledají řešení tohoto problému.

(zem)