Úroky z prodlení

Vydáno Pá, 10.09.2010

Databáze informací:
- Peníze

Úroky z prodlení v soukromoprávních vztazích

30.7.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nařízení vlády č. 33/2010 Sb. stanovující výši úroků z prodlení v soukromoprávních vztazích novelizuje výši úroků z prodlení nejen v soukromoprávních vztazích. Výše úroků takto stanovená se obvykle používá i pro vztahy obchodněprávní, pokud není ve smlouvě sjednáno jinak. Úroky z prodlení v občanskoprávních vztazích upravuje občanský zákoník v § 517 odst. 2 s tím, že jejich výše je stanovena prováděcím předpisem – nařízením vlády. S účinností od 1. 7. 2010 je tato výše stanovena ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

Zásadním rozdílem je, že nově je výše úroků neměnná po celou dobu prodlení, tedy i v případě, kdy prodlení zasáhne více kalendářních pololetí. Pokud tedy k prodlení došlo ve druhém pololetí roku 2009 a prodlení trvalo až do roku 2010, odvíjí se úrok z prodlení za druhé pololetí roku 2009 od repo sazby platné k 1. 7. 2009 (1,5 % + 7 % = 8,5 %), úrok z prodlení za prvé pololetí roku 2010 je odvozen od repo sazby platné k 1. 1. 2010 (1 % + 7 % = 8 %). Pokud k prodlení dojde ve druhém pololetí roku 2010, bude výše úroků z prodlení neměnná po celou dobu prodlení, i když prodlení skončí v roce 2011 či později a bude se odvíjet od repo sazby platné k 30. 6. 2010.

Pro prodlení vzniklé do 30. 6. 2010 platí přechodná ustanovení, podle kterých se v tomto případě použije dosavadní úprava – při prodlení zasahujícím prvé i druhé pololetí letošního roku bude úrok z prodlení za prvé pololetí odvozován od repo sazby platné k 1. 1. 2010, za druhé pololetí od repo sazby platné k 1. 7. 2010.

Seznamte se změnami výše úroků z prodlení v soukromoprávních vztazích, ke kterým došlo dne 1. 7. 2010 nařízením vlády č. 33/2010 Sb.

Úroky z prodlení od 1. 7. 2010

16.8.2010, Ing. Pavel Běhounek, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novelizace právní úpravy

Dne 1. 7. 2010 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 33/2010 Sb., které novelizuje nařízení vlády 142/1994 Sb. ve znění nařízení č. 163/2005 Sb. stanovující výši úroků z prodlení v soukromoprávních vztazích. Protože uvedená úprava se obvykle používá i pro vztahy obchodněprávní, jedná se o velice důležitou úpravu, kterou se tato kapitola zabývá.

Právní úprava pro vztahy dle OBČZ

Úroky z prodlení v občanskoprávních vztazích upravuje občanský zákoník v § 517 odst. 2 s tím, že výši jejich výše je stanovena prováděcím předpisem. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., které nabylo účinnosti 15. 7. 1994 a následně bylo novelizováno:

s účinností od 28. 4. 2005 nařízením č. 163/2005 Sb.,
s účinností od 1. 7. 2010 nařízením vlády č. 33/2010 Sb.

Nařízení vlády stanovuje výši úroků z prodlení takto:

v době od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005 ve výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu,
v době od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí;
od 1. 7. 2010 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

Změna od 1. 7. 2010

Novelizace nařízení vlády k 1. 7. 2010 nic nezměnila na principu, že úrok z prodlení je roven repo sazbě stanovené ČNB zvýšené o 7 %. Poměrně nepodstatným detailem je, že zatímco pro prodlení vzniklé v druhém pololetí roku 2009 se úrok z prodlení odvíjel od repo sazby platné k 1. 7. 2009, pro prodlení vzniklé v druhém pololetí roku 2010 se úrok z prodlení nebude odvíjet od repo sazby platné k 1. 7. 2010, ale k 30. 6. 2010 – vzhledem k termínům zasedání bankovní rady ČNB v roce 2010 bude totiž k 1. 7. platit stejná repo sazba jako k 30. 6. 2010.

Zásadním rozdílem je, že nově je výše úroků neměnná po celou dobu prodlení, tedy i v případě, kdy prodlení zasáhne více kalendářních pololetí. Pokud tedy k prodlení došlo v druhém pololetí roku 2009 a prodlení trvalo až do roku 2010, odvíjí se úrok z prodlení za druhé pololetí roku 2009 od repo sazby platné k 1. 7. 2010 (1,5 % + 7 % = 8,5 %), úrok z prodlení za první pololetí roku 2010 je odvozen od repo sazby platné k 1. 1. 2010 (1 % + 7 % = 8 %). Pokud k prodlení dojde ve druhém pololetí roku 2010, bude výše úroků z prodlení neměnná po celou dobu prodlení, i když prodlení skončí v roce 2011 či později a bude se odvíjet od repo sazby platné k 30. 6. 2010. Protože poslední zasedání bankovní rady ČNB v prvním pololetí roku 2010 se uskuteční 23. 6. 2010, bude výše úroků z prodlení vzniklého v druhém pololetí letošního roku známa až na konci června – nedojde-li na zasedáních bankovní rady 6. 5. nebo 23. 6. 2010 ke změně současné výše repo sazby (1 %), bude úrok z prodlení v případě prodlení vzniklého v druhém pololetí roku 2010 činit po celou dobu prodlení 8 % ročně.

Ve věci neměnnosti výše úroku z prodlení po celou dobu prodlení se právní úprava vrátila do původního stavu platného před 28. 4. 2005, kdy byl úrok z prodlení sice odvozován od jiných parametrů, ale rovněž se po celou dobu prodlení neměnil.

Přechodná ustanovení

Pro prodlení vzniklé do 30. 6. 2010 platí přechodná ustanovení, podle kterých se v tomto případě použije dosavadní úprava – při prodlení zasahujícím první i druhé pololetí letošního roku bude úrok z prodlení za první pololetí odvozován od repo sazby platné k 1. 1. 2010, za druhé pololetí od repo sazby platné k 1. 7. 2010. Původně ministerstvo spravedlnosti navrhovalo vztáhnout novou úpravu i na prodlení vzniklá před datem účinnosti nařízení, ale v rámci připomínkového řízení byl původní návrh z důvodu nepřípustné retroaktivity v této věci upraven.

Poplatek z prodlení

Novelizace nařízení vlády se nijak nedotkla výše poplatku z prodlení – ten nadále činí za každý den prodlení 2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Poplatek z prodlení se uplatňuje v případě prodlení s placením nájemného za byt nebo úhrad za služby spojené s užíváním bytu (§ 697 občanského zákoníku), výjimečně též v souvislosti s podnikatelským nájmem věci movité (§ 723 obchodního zákoníku).

Právní úprava pro vztahy dle ObchZ

Nařízení vlády upravuje úroky z prodlení v občanskoprávních vztazích, má však zásadní význam i pro vztahy obchodněprávní. Právo na úrok z prodlení pro obchodněprávní vztahy upravuje obchodní zákoník v § 369 s tím, že pro tyto vztahy je výše úroků dána smluvním ujednáním, a pokud výše úroků smluvně dohodnuta není, použije se soukromoprávní úprava úroků z prodlení. Tato zásada platí od 1. 1. 2001, do 31. 12. 2000 obchodní zákoník v § 369 odkazoval na § 502 obchodního zákoníku, tedy na úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Právě použití nařízení vlády pro stanovení výše úroků v obchodněprávních vztazích (pokud si smluvní strany nedohodnou jejich jinou výši) bylo jedním z důvodů novelizace nařízení vlády. Nařízení vlády je totiž transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Tato směrnice vymezuje výši úroků ve svém čl. 3 odst. 1 písm. d): výše úroku z prodlení v případě opožděné platby („zákonná sazba“), kterou je dlužník povinen zaplatit, je součtem úrokové sazby pro hlavní refinanční operace použité Evropskou centrální bankou během její poslední hlavní refinanční operace, provedené před prvním kalendářním dnem daného pololetí („referenční sazba“) a nejméně sedmi procentních bodů ("navýšení"), pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V členských státech, které se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie, odpovídá tato referenční sazba rovnocenné úrokové sazbě stanovené jejich centrální bankou. V obou případech se referenční sazba platná první kalendářní den daného pololetí použije na období následujících šesti měsíců.

Česká právní úprava tedy stanovuje úroky z prodlení na nejnižší možné výši (navýšení o 7 % oproti repo sazbě ČNB je podle směrnice navýšením minimálním). Podle směrnice se výše úroku musí měnit každého půlroku v závislosti na skutečnosti, zda dojde ke změně repo sazby vyhlašované ČNB. Je však otázkou, zda výše úroků z prodlení se má měnit v průběhu jednoho prodlení zasahujícího několik kalendářních pololetí anebo zda se změna týká vždy jen prodlení započatých v daném pololetí. Výklad není zcela jednoznačný a některé státy se přiklánějí k výkladu, že výše úroku z prodlení je po celou dobu stejná (např. Velká Británie nebo Irsko) a některé státy se přiklánějí k závěru, že je třeba úrokovou sazbu měnit každého půlroku v závislosti na změně referenční sazby (např. Německo nebo Švédsko).

Protože dosavadní úprava, kdy se výše úroků z prodlení měnila během jednoho prodlení, komplikovala praxi (fakturační programy často umí vystavit penalizační fakturu pouze s jednou sazbou za celou dobu trvání, v praxi byly i problémy s formulací žalobního petitu ve věci úroků z prodlení) a dne 16. listopadu 2009 na jednání v Bruselu k novelizaci směrnice Evropská komise podala výklad předmětného ustanovení ve smyslu zjednodušujícího výkladu, byla přijata letošní novelizace nařízení vlády nařízením č. 33/2010 Sb.

Pokud by někomu úprava úroků z prodlení dle nařízení vlády v obchodněprávních vztazích nevyhovovala, mohou si smluvní strany dohodnout pravidla odlišná.