ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Úraz a výpověď

view counter
5.9.2017, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: BOZPprofi (http://www.bozpprofi.cz)
 

Dotaz:

Máme zaměstnance, který ukončil PP výpovědí (výpověď dal on), dříve tu měl pracovní úraz. Od 1.1.2017 nebude naším zaměstnancem. Na co má v souvislosti s pracovním úrazem (ten již byl Kooperativou odškodněn, mám teď na mysli další komplikace, např. operace a následně lázně) nárok? Náhrada ztráty na výdělku, bolestné, další související náklady - bylo by mu to možné vše odškodnit (samozřejmě při prokázání souvislosti s pracovním úrazem) i pokud nebude naším zaměstnancem? Pokud by nyní šel do zaměstnání, kde by vydělával méně než u nás, budeme mu rozdíl dorovnávat - náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti? Zaměstnanec byl na výstupní lékařské prohlídce s výsledkem: pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost v souvislosti s PÚ.
 

Odpověď:

To, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, nic nemění na jeho nárocích v souvislosti s pracovním úrazem. Pokud mu i v budoucnu (po skončení pracovního poměru u Vás) vznikne nějaká nová škoda (nárok) – např. půjde na operaci a bude v pracovní neschopnosti a vznikne mu nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a ZP) nebo mu vznikne nárok na další bolestné (§ 271c ZP), pak je to nová škoda a ta se odškodňuje normálně, jako se odškodňovala náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a ZP), která nastala bezprostředně po úraze. Jen musí být prokázána přímá příčinná souvislost s původním pracovním úrazem.
Z Vašeho dotazu přesně nevyplývá, zda dotyčný pobíral u Vás náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271b ZP). Nicméně ustanovení § 271b odst. 4 ZP stanoví „Dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci.“
Smyslem tohoto ustanovení je zabránit, aby poškozený zaměstnanec zneužíval svého postavení v odpovědnostním vztahu a požadoval od zaměstnavatele formou náhrady škody na výdělku i tu část ztráty na výdělku, která vznikla v důsledku jeho laxního přístupu k výkonu práce. Stanoví-li zákon, že za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje průměrný výdělek, kterého dosahují ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci stejného druhu, půjde o průměrný výdělek těchto zaměstnanců zjišťovaný podle úpravy obsažené v § 351 a násl. ZP za rozhodné období předcházející vzniku nároku poškozeného zaměstnance na náhradu škody na výdělku. Tento průměrný výdělek bude v dalším trvání nároku používán a bude dokonce – v souladu s konstatní judikaturou – valorizován stejně jako je valorizován původní výdělek, do něhož se náhrada dopočítává.
Jinak ještě musí upozornit na ustanovení § 271t ZP, které stanoví nepromlčitelnost některých nároků ze škody na zdraví. Podle tohoto ustanovení se nepromlčují práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku (tedy jak náhrada po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP, tak náhrada po skončení pracovní neschopnosti podle § 271b ZP) a na náhradu na výživu pozůstalých (§ 271h ZP). Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují v obecné tříleté promlčecí lhůtě.
Poslední poznámku mám k tomu, že píšete, že dotyčný byl na pracovnělékařské prohlídce a že pozbyl způsobilost k výkonu práce. V takovém případě ale neměl dávat výpověď on, ale zaměstnavatel, a to podle § 52 písm. d) ZP a v takovém případě má nárok na odstupné ve výši 12 násobku průměrného výdělku. Na výstupní prohlídku bude moci jít až koncem roku, těsně před skončením pracovního poměru, teď by neměla smysl.