ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Tajemství dlouhověkosti templářů

  • Databáze informací:

view counter

O templářích bylo napsáno ledacos, ale málokdo se zabýval tajemstvím jejich dlouhověkosti. Většinou se dožívali o čtyřicet let více než tehdejší běžná populace.

Dlouhověkost templářů zaujala čtyři vědce z římské polikliniky Gemelli, a tak začali pátrat. Francsco Franceschi, Robert Bernsabei, Giovanni Gasbarri a Peter Malferthriner výsledky svého výzkumu zveřejnili ve studii Dieta templářů: jejich tajemství dlouhověkosti?


Málo masa, hodně ryb

Vědci bádali ve starých dokumentech a zjišťovali způsob jejich stravování, jakou pozornost věnovali hygieně u stolu, ale také kvalitě a rozmanitosti pokrmů a stravovacím předpisům, jež stanovil Bernard de Fontaine (z Clairvaux). Strava templářů obsahovala málo masa a hodně, zeleniny, také ryb, sýra, olivového oleje a čerstvého ovoce. I z dnešního hlediska jde de facto o moderní dietu, která byla, dá se říci, předchůdkyní středomořské stravy. Francesco Franceschi píše:

„Tato dieta umožnila templářům, příslušníkům jednoho z nejznámějších rytířských náboženských řádů křesťanstva, aby se v mnoha případech dožívali více než sedmdesáti let. Vysvětlení lze hledat v pozitivních účincích, které měla tato strava na střevní mikroflóru. Byla mnohem zdravější než to, co se ve středověku jedlo. Šlo o přírodní zdroj probiotik, jež mají pozitivní a ochranné účinky na střevní mikroflóru.“

Templáři jedli maso jen dvakrát týdně, třikrát týdně měli zeleninu jako hlavní chod. Často konzumovali ryby a pili vodu s pomerančovou šťávou. Do vína, které pili střídmě, přidávali dužinu aloe s antiseptickými a fungicidními (ničícími parazitní houby a plísně) účinky, což bylo velmi důležité v zemích s horkým pouštním klimatem.


Důležitá byla i hygiena

Vědci prokázali, že právě strava těmto mnichům a zároveň vojákům pomáhala žít mnohem déle než byl tehdejší průměrný věk, který se pohyboval mezi pětadvaceti až čtyřiceti roky. Ve středověku obsahovala podle studie strava hodně tuků a kalorií, bohatí lidé jedli hodně masa a nejrozšířenější chorobou v té době byla dna, dále obezita, cukrovka a vysoký cholesterol.

„Podle historických dokumentů zemřel Hugues Payens v šestašedesáti letech a poslednímu velmistrovi templářského řádu Jacquesi de Molay bylo sedmašedesát let, když byl upálen. A to po sedmi letech věznění. V té době byla tato dlouhověkost označována za božský dar, ale ve skutečnosti to byl výsledek stravovacích a hygienických pravidel. Templářští rytíři si před jídlem museli mýt ruce, refektář musel být vždy uklizený a ubrusy čisté. Templáři měli zakázaný lov, ale věnovali se chovu ryb, které hojně konzumovali...“ píše se ve studii italských vědců.

Na závěr autoři uvádí, že templáři považovali mořské plody za vynikající náhražky masa, a tak získávali omega-3 nenasycené masné kyseliny.

(kýr)