Strážci moří

„Zajímá mě historie námořnictva, tedy lodě i námořní stavby. Uvítal bych, kdybyste otiskli něco o majácích. Jsou to pozoruhodné stavby, které nepostrádají určité tajemství a rozhodně zasluhují úctu…“ napsal pan Jiří Š. z Trutnova.
Majáky byly a jsou navigátory i strážci moří, často osvětlují zrádná místa oceánů a zachraňují tak lidské životy. Podívejme se na některé unikáty mezi nimi.

Ile Vierge: Na ostrově Ile Vierge stojí nejvyšší kamenný maják v Evropě. Jeho kónická žulová věž ční do výše 82,5 metrů, k vrcholu je nutno zdolat 400 schodů. Byl postaven v roce 1902, jeho světlo probleskuje každých pět sekund a září až do vzdálenosti 50 kilometrů.

Marine Tower: Nachází se v yokohamském parku Yamashita. Se svými 106 metry je nejvyšším majákem světa s ocelovou konstrukci. Lze z něj pozorovat široké okolí i sopku Fudži. Světla majáku upozorní kapitány lodí na blížící se pevninu již ve vzdálenosti 32 kilometrů od pobřeží.

Dover Castle: Maják v přístavním městě Dower patří k nejstarším dosud stojícím. Byl postaven Římany v 1. století našeho letopočtu na příkaz císaře Caliguly, aby osvětloval kanál La Manche. Z původní osmipatrové, 24 metrů vysoké věže se dodnes dochovala jen čtyři podlaží. Má osmiúhelníkový půdorys a k námořní navigaci již neslouží.

Bell Rock: Nalézá se v Severním moři na skalnatém útesu Bell Rock, je na jednom z nejnebezpečnějších míst, v minulosti zde ztroskotalo velké množství lodí. Byl zbudován roku 1811, málokdo přitom věřil, že se podaří stavbu zrealizovat. Věž je ze žuly a pískovce, dosahuje výšky zhruba 36 metrů, světlo majáku se nese do vzdálenosti deseti kilometrů.

Cape Hatteras Light: Leží v Severní Karolině, v oblasti Outer Banks. Osvětluje zrádné mělčiny, které bývají navíc často zahalené mlhou. Říká se, že zde ztroskotalo na šest set lodí, místu se říká Hřbitov Atlantiku. Věž majáku měří 58 metrů, nahradila v roce 1870 původní menší stavbu na žádost lodivodů. Ti si stěžovali, že se světlo původního majáku v mlhách ztrácí. Zajímavostí je, že byla celá stavba majáku roku 1999 posunuta o 900 metrů směrem do vnitrozemí, neboť maják ohrožovala eroze. Přesun stál tehdy americkou vládu 12 milionů dolarů.

Maják na ostrově Faru: O něm se dochovaly už jen záznamy. Ale pokud je svědectví římského filozofa Galia Plinia Secunda pravdivé, potom vyšší maják dodnes nikdo nepostavil. Byl prý Egypťany budován dlouhých 20 let (v období kolem roku 300 před naším letopočtem) u břehů Středozemního moře, v blízkosti Alexandrie. Měl čtvercovou základnu o rozměrech 180 x 180 metrů, o jeho výšku se vedou mezi archeology spory. Jedni tvrdí, že měřil 180 metrů (!), střízlivější odhady pak hovoří o 117 metrech ( i tak by výškou odpovídal čtyřicetipatrovému mrakodrapu). Lodě navigovalo ve dne světlo z obrovských bronzových zrcadel na vrcholu majáku, v noci tam pak plápolal oheň. Světlo bylo vidět do vzdálenosti 50 až 60 kilometrů. Vrchol měla zdobit socha boha moří Poseidona. Někteří záhadologové tvrdí, že uvnitř majáku pracovalo zařízení podobné výtahu. Možná ano a možná ne, každopádně však ve 4. století našeho letopočtu stavbu poškodilo zemětřesení. Po něm ještě sloužil maják alespoň Arabům jako orientační bod (ve dne svítil do dálky svou bílou barvou). Ke konci 10. století přišlo další zemětřesení, z věže zbyla už jen necelá čtvrtina. Ve 13. století byla stavba zcela zchátralá a nepotřebná, lidé z okolí víceméně rozebrali její zbytky na stavební materiál. Poslední stopy po existenci slavného majáku pohřbilo další zemětřesení roku 1326.
(xar)