ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Sociální a zdravotní pojištění 2011 - podnikání

Způsob odvodu pojistného na sociální zabezpečení

view counter
23.11.2010, JUDr. Jan Přib, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
§ 9 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
 
Způsob odvodu pojistného
§ 9
(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(2) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy, platu nebo odměny nebo na snížené odměně za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen „náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti“), a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě 1 se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část
náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zvláštního právního předpisu66), a ta náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele; náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, která nebyla zaměstnanci vyplacena z důvodů na straně zaměstnavatele, se odečte z částky pojistného za kalendářní měsíc, v němž byla zaměstnanci vyplacena.
(3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.
(4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.
(5) Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného podle odstavce 2, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; za žádost o úhradu tohoto rozdílu se přitom považuje podání tiskopisu podle odstavce 4. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 14 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový  závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.
(6) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.
 
66) § 192 odst. 2 věta první zákoníku práce.
  
Ustanovení související
– Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
• § 7 – sazby pojistného
• § 8 – odvod pojistného
• § 10 – odvod pojistného mzdovými účtárnami
• § 19 – způsob placení pojistného
• § 22b – pravděpodobná výše pojistného
• § 22c – uschovávání účetních záznamů pro odvod pojistného
• § 24 – tiskopisy pro odvod pojistného
 
– Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• § 192–194 – náhrada mzdy, platu a odměny
 
– Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
• § 5 – odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance
 
Komentář
Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to bezohledu na splatnost mezd nebo platů (před rokem2009 bylo pojistné splatné v den, který byl u zaměstnavateleurčen pro výplatu mezd a platů za příslušnýměsíc).
Zaměstnavatel, který platí pojistné v základní sazbě 25 % (tj. nejedná se o zaměstnavatele, který se přihlásilke zvýšené sazbě pojistného na nemocenské pojištění), neodečítá (počínaje rokem 2011) z částky pojistnéhopolovinu částky, kterou v kalendářním měsícizúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobudočasné pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel, který si pro kalendářní rok zvolil vyšší sazbu pojistného (tj. 26 %), odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a je-li částka pojistného vyšší než odečítaná náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Do částky zúčtované zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti se nezahrnuje ta část této náhrady, jež byla dohodnuta nebo stanovena (např. v kolektivní smlouvě) nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok.
Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené pro odvod pojistného předložit příslušné okresní správě sociálníhozabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů a o výši pojistného,které je povinen odvádět, s uvedením číslaúčtu, z něhož byla platba pojistného provedena.
Zaměstnavatel, který platí pojistné ve zvýšené sazbě (tj. jedná se o zaměstnavatele s počtem zaměstnancůdo 25, který se přihlásil ke zvýšené sazbě pojistnéhona nemocenské pojištění), je povinen ve lhůtě stanovenépro odvod pojistného předložit příslušné okresnísprávě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů, o výši pojistného,které je povinen odvádět, o výši částky, kterouzúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům nanáhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti,a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinoutěchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasnépracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhožbyla platba pojistného provedena.
Je-li částka, kterou v kalendářním měsíci zaměstnavatel odečítá z částky pojistného, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu; za žádost o úhradu tohoto rozdílu se přitom považuje podání přehledu. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 14 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.
Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.
ZPSZ
Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného na sociální zabezpečení jsou plátci pojistného povinni uschovávat po dobu deseti kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
Za nesplnění povinnosti předložit na příslušném tiskopisu přehled může okresní správa sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč a při opětovném nesplnění povinnosti, za jejíž nesplnění byla pokuta již uložena, až do výše 100 000 Kč.
Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled, může okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného podle § 22b zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
 
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Splatnost pojistného již není vázána na termín výplaty mezd nebo platů; pojistné bude splatné nezávisle na tomto termínu do 20. dne následujícího měsíce. Dále se upravuje odvod pojistného s refundací poloviny částky zúčtované na náhradách mezd nebo platů za dobu dočasné pracovní neschopnosti jen pro zaměstnavatele, který si sám zvolil vyšší sazbu pojistného ve výši 26 %.
 
Upozornění na možné chyby
Zaplacení pojistného opožděně (byť o jediný den) znamená automaticky vznik penále, které je povinen plátce (tj. zaměstnavatel) zaplatit.
 
 
 
 

Důchodové pojištění OSVČ v roce 2011

5.1.2011, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
 
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou v roce 2011 odvádět pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 % (tzn. ve stejné výši jako v roce 2010).
Od 1. 1. 2011 se pro OSVČ mění výše záloh na pojistné na důchodové pojištění (DP). OSVČ si bude moci svou platbou zálohy na pojistné (DP) určit měsíční vyměřovací základ.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 platit zálohy na důchodové pojištění ve výši dle daňového základu roku 2009, minimálně však 1 731 Kč měsíčně. V měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosažného v roce 2010, minimálně však 1 807 Kč. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění bude v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti i nadále povinná.
Pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost bude minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2010 stanovena dle daňového základu roku 2009, minimálně však 693 Kč.V měsíci podání Přehledu za rok 2010 a následující měsíce platí zálohy dle daňového základu dosaženého v roce 2010, minimálně se bude jednat o 723 Kč. Tento podnikatel bude v roce 2011 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se přihlásí k účasti na pojištění na rok 2011 nebo pokud jeho daňový základ byl v roce 2010 alespoň 56 901 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50 % daňového základu (podle zákona o daních z příjmů), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v roce 2010. V roce 2011 je maximálním měsíčním vyměřovacím základem částka 148 440 Kč,tomuto vyměřovacímu základu odpovídá záloha na pojistné ve výši 43 345 Kč.
Pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost bude minimální roční vyměřovací základ činit 71 136 , pro OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost pak 28 452 Kč.
OSVČ, která platí pojistné na důchodové pojištění prostřednictvím poštovní poukázky, musí požádat příslušnou OSSZ o její zaslání, protože již nebudou poukázky automaticky zasílány všem, jako tomu bylo v předchozích letech. Žádost na OSSZ mohou OSVČ poslat písemně poštou, e-mailem (i bez ověřeného elektronického podpisu), prostřednictvím datové schránky, telefonicky nebo osobně. Složenky obdrží pouze na jeden rok.
Příklad úhrady záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce 2011:
OSVČ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti platí v roce 2010 zálohy na pojistné v minimální výši tj. ve výši 1 731 Kč. Ve splatnosti měsíce ledna 2011 dne 15. 2. 2011 uhradí částku 5 193 Kč, která odpovídá třem zálohám ve výši 1 731 Kč. O tom, že by chtěla platit zálohy na delší než měsíční období, v tomto případě na leden až březen 2011, však příslušnou správu sociálního zabezpečení nevyrozumí. Tato platba bude v plné výši uložena na měsíc leden 2011, neboť od 1. 1. 2011 si OSVČ opět může svou platbou určit měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Nebudou-li následně uhrazeny zálohy za únor a březen 2011, budou dlužnými zálohami a ode dne následujícího po dni splatnosti bude z těchto záloh počítáno penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení až do dne úhrady nebo do dne, kdy byl nebo měl být podán přehled za rok 2011.
Jestliže OSVČ uhradí na měsíc leden 2011 ve splatnosti tohoto měsíce částku ve výši 45 000 Kč, bude sice tato platba uložena na měsíc leden 2011, OSVČ však bude kontaktována pracovníkem příslušné správy sociálního zabezpečení, že se jedná o vyšší platbu než která odpovídá maximálnímu měsíčnímu vyměřovacímu základu a zda chce rozdíl mezi maximální platbou 43 345 Kč a skutečnou platbou 45 000 Kč, tj. částku 1 655 Kč vrátit, nebo zda chce přeplatek použít na zálohu na následující měsíc.
Pokud OSVČ uhradí zálohu ve vyšší výši než činí předpis za daný měsíc, ale bude se jednat o platbu po splatnosti zálohy, bude platba použita pouze do výše předpisu. Dne 22. 2. 2011 bude na účet správy sociálního zabezpečení připsána platba ve výši 6 000 Kč, přičemž předpis na měsíc leden činí 1 731 Kč. Platba bude použita na úhradu ledna ve výši 1 731 Kč a zbývající částka ve výši 4 269 Kč bude použita na úhradu zálohy za únor 2011. Na měsíc leden se jedná o pozdní platbu po splatnosti, nemůže být tedy uhrazeno více než činí předpis zálohy. OSVČ si může určit vyšší měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné jen pokud je zaplacena (připsána na účet) včas tj. ve splatnosti dané zálohy.
Důležité: změny v důchodovém pojištění, ke kterým dochází na základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí s účinností od 1. 1. 2011
OSVČ si od 1. 1. 2011 určuje měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění. Měsíční vyměřovací základ nemůže být nižší než 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce nebo stanovené minimum a nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu.
OSVČ může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna musí OSVČ oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení. Uvede, za které měsíce a jakou částku za jednotlivé měsíce platí. V praxi to také znamená, že nebude již možné pro rok 2011 použít přeplatek na úhradu záloh až do června následujícího roku, jako tomu bylo nyní, ale nejdéle do prosince 2011.
 
 
 
 

Nemocenské pojištění OSVČ v roce 2011

12.1.2011, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
 
Účast na nemocenském pojištění zůstává u OSVČ nadále dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.
Důležité: změny v nemocenském pojištění za základě zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí s účinností od 1. 1. 2011.
Nemocenské náleží OSVČ až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
S účinností od 1. 1. 2011 se mění sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn. Minimální platba pojistného na nemocenské pojištění je v roce 2010 částka 56 Kč. Od měsíce ledna 2011 je stanovena minimální platba ve výši 92 Kč. Pokud si OSVČ nezvýší platbu pojistného na nemocenské pojištění nejpozději do 21. 2. 2011, kdy je splatné pojistné za měsíc leden 2011, alespoň na částku 92 Kč, zanikne jí účast na nemocenském pojištění ke 31. 12. 2010.
OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění,bude posouzena od 1. 1. 2011 vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. A to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši, nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok. Pro rok 2011 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 807 Kč.
Sjednotily se podmínky nároku na výplatu nemocenského, kdy nárok na výplatu vzniká vždy, jestliže účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala alespoň po dobu tří kalendářních měsíců před vznikem sociální události. Byla zrušena možnost zpětné přihlášky k nemocenskému pojištění do 8 dnů od zahájení samostatné výdělečné činnosti a nárok na výplatu nemocenského od prvního dne účasti na pojištění, jestliže přihláška byla podána do 8 dnů od zahájení činnosti.
Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2011, tj. částka 148 440 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 3 415 Kč (2,3 % z 148 440). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 3 415 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží. Toto omezení platí i pro měsíční základy roku 2010, jestliže PN nebo PPM vznikla po 31. 12. 2010. Z pojistného na nemocenské pojištění uhrazeného v roce 2010 se jako měsíční základ započte maximálně 148 440 Kč – což odpovídá platbě 2 079 Kč (1,4 % z 148 440 Kč).
Příklad vzniku povinnosti platit zálohy na pojistné u OSVČ, která v roce 2010 nebyla povinna zálohy na pojistné platit:
OSVČ vykonává v roce 2010 vedlejší činnost a nemá povinnost platit zálohy na pojistné, tzn., že v roce 2009 vykonávala činnost v rozsahu, který nezakládá účast na důchodovém pojištění nebo zahájila činnost v průběhu roku 2010. Od března 2010 je účastna nemocenského pojištění a platí si měsíčně platbu 500 Kč. Tato OSVČ, pokud nepodá do 31. 12. 2010 odhlášku z nemocenského pojištění, bude povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění počínaje lednem 2011 v minimální výši pro výkon hlavní činnosti tj. ve výši 1 807 Kč. Jestliže i nadále bude platit včas a v dostatečné výši (minimálně 92 Kč) platby na NP, nedojde ani k zániku nemocenského pojištění. Pokud tato OSVČ podá Přehled za rok 2010 např. v dubnu 2011, musí zálohy za měsíce leden až březen (předcházející měsíci podání přehledu) doplatit nejpozději do konce května 2011 (měsíc následující po měsíci podání přehledu), aby nebylo z dlužných záloh vyměřeno penále. Od měsíce, ve kterém byl podán přehled, je v případě pozdní nebo nedostatečné platby zálohy počítáno penále běžným způsobem.
Upozornění: z nemocenského pojištění nelze podat odhlášku zpětně. Nemocenské pojištění zaniká, pokud nebylo včas nebo ve správné výši uhrazeno pojistné za daný kalendářní měsíc. Například za měsíc únor je pojistné splatné do 20. 3. 2011. Jestliže do tohoto dne nebude připsána platba v minimální výši 92 Kč, dojde k zániku dnem 1. 2. 2011, posledním dnem účasti na nemocenském pojištění bude 31. 1. 2011.
Příklad zániku NP, kdy OSVČ platí pojistné v běžném měsíci:
OSVČ neprovede změnu trvalého příkazu a platí méně než 92 Kč např. 80 Kč, ale v běžném měsíci. Na leden zaplatí dne 15. 1. 2011, na únor zaplatí dne 15. 2. 2011. V tomto případě nedojde k zániku hned dnem 1. 1. 2011, neboť platbou ze dne 15. 2. 2011 bude včas, tedy ve splatnosti měsíce ledna 2011 uhrazeno pojistné za leden 2011 (2x platba ve výši 80 Kč). Platba ze dne 15. 3. 2011 bude použita na únor, ale nebude v dostatečné výši, dojde tedy k zániku nemocenského pojištění dnem 1. 2. 2011.
Příklad nevzniku nároku na dávku:
OSVČ dne 31. 12. 2010 ukončí svou samostatnou výdělečnou činnost. Dne 4. 2. 2011 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2011 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2011 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci. Tato podmínka platí od roku 2011 vždy, i když je přihláška k nemocenskému pojištění podána ode dne zahájení samostatné výdělečné činnosti. Výjimka osmi dnů od zahájení činnosti byla zrušena.
Nové - opět se provázalo nemocenské a důchodové pojištění
Od 1. 1. 2011 bude provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.
Nově je také stanoven roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, jestliže si v kalendářním roce alespoň v jednom kalendářním měsíci „navýšila měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění“. Navýšení je možné jen za předpokladu, že se současně v tomto měsíci navýší i měsíční vyměřovací základ pro zálohu na důchodové pojištění oproti minimálnímu, který vyplývá z výše daňového základu dosaženého v předcházejícím kalendářním roce nebo ve výši stanoveného minima (dle § 14 odst. 6 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud OSVČ splní tuto podmínku, její roční vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění nemůže být nižší, než součet všech měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byla nebo měla být uhrazena záloha na pojistné na důchodové pojištění. OSVČ tedy nebude při podání přehledu stanoven přeplatek bez ohledu na výši daňového základu. Zaokrouhlení zálohy až do výše stokoruny směrem nahoru se za navýšení měsíčního vyměřovacího základu nepovažuje.
Příklad výpočtu měsíčního základu pro výpočet dávky NP:
OSVČ si platí NP a svou platbou si určuje měsíční základ pro výpočet dávky NP. Platí měsíčně 600 Kč. Touto platbou by si od 1. 1. 2011 určila měsíční základ ve výši 26 087 Kč (pojistné činí 2,3 % z měsíčního základu), ale od 1. 1. 2011 zároveň nemůže být měsíční základ vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla (měla být uhrazena) záloha na pojistné na důchodové pojištění. Tato OSVČ by si musela uhradit každý měsíc zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 7 618 Kč (29,2 % z 26 087 Kč), aby pro výpočet nemocenské dávky mohl být zhodnocen měsíční základ odpovídající platbě 600 Kč. Pokud však uhradí zálohu na pojistné pouze ve výši např. 1 731 Kč, bude z platby 600 Kč zhodnocen měsíční základ odpovídající jen měsíčnímu vyměřovacímu základu 5 928 Kč dle uhrazené zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Zbývající částka mezi 600 Kč a 137 Kč se stane přeplatkem a při zúčtování roku 2011 bude OSVČ vrácena.
OSVČ si může od 1. 1. 2011 určit měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění také svou platbou. Může si tedy platit zálohy ve výši např. 7 618 Kč, přestože její předpis záloh je např. 1 731 Kč za měsíce leden až duben 2011 a od května 2011 činí 1 807 Kč. V tomto případě však musí počítat s tím, že byl-li v jediném měsíci navýšen měsíční základ nemocenského pojištění prostřednictvím navýšení zálohy na pojistné na důchodové pojištění, její vyměřovací základ (roční) při zúčtování Přehledu za rok 2011 bude činit nejméně úhrn měsíčních vyměřovacích základů, ze kterých byly uhrazeny zálohy na pojistné. Jinými slovy, nebude mít nárok na zúčtování přeplatku, bez ohledu na výši daňového základu, pojistné bude činit nejméně úhrn uhrazených záloh na pojistné na důchodové pojištění.
Příklad výpočtu měsíčního základu, kdy platba NP odpovídá nižšímu měsíčnímu základu, než kolik činí měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné:
OSVČ si platí na nemocenské pojištění měsíčně 100 Kč. Zároveň je povinna platit zálohy na pojistné ve výši 2 150 Kč. V tomto případě činí měsíční základ pro výpočet dávky nemocenského pojištění pouze 4 348 Kč, protože platba na nemocenské pojištění byla uhrazena pouze ve výši odpovídající tomuto měsíčnímu základu. To, že záloha na pojistné byla uhrazena z měsíčního vyměřovacího základu 7 364 Kč neovlivní výši měsíčního základu nemocenského pojištění.
Z uvedeného vyplývá, že OSVČ platí platby na nemocenské pojištění a zálohy na pojistné na důchodové pojištění odděleně a v obou případech si může určit svůj měsíční vyměřovací základ, ale měsíční základ nemocenského pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění. Nižší naopak být může.
 
 
 
 

Zdravotní pojištění a maximální vyměřovací základ za rok 2010

10.12.2010, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Blíží se konec roku a zaměstnavatelé, zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné budou řešit otázku odvodu pojistného v návaznosti na maximální vyměřovací základ, který je pro rok 2010 určen částkou 1 707 048 Kč.
 
Zaměřím se na řešení problematiky především zaměstnavateli. S ohledem na výši příjmů zaměstnance musí zaměstnavatelé důsledně dohlížet na to, aby byl za rozhodné období zabezpečen odvod pojistného buď alespoň z minimálního (kromě zákonných výjimek), nebo nanejvýš z maximálního vyměřovacího základu.
Základní zásady
V souvislosti s odvodem pojistného ve vazbě na maximální vyměřovací základ platí v právních podmínkách roku 2010 zejména následující:
  • Pro účely stanovení maximálního vyměřovacího základu se sčítají dosažené příjmy zaměstnance, zakládající účast na zdravotním pojištění. Do vyměřovacího základu zaměstnance se naopak nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně nebo příjmy od daně osvobozené1 a dále plnění taxativně vyjmenovaná v zákoně.2
  • Částka maximálního vyměřovacího základu je sjednocena pro zaměstnance i OSVČ.
  • Maximální vyměřovací základ se nezkracuje na poměrnou část podle doby výkonu buď zaměstnání, nebo samostatné výdělečné činnosti, jak je naopak exaktně stanoveno v případě odvodu pojistného ze zákonného minima.3
  • Dosáhne-li zaměstnanec částky maxima, přestává zaměstnavatel platit pojistné od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo částky maxima dosaženo. Znovu odvádí pojistné až od ledna následujícího kalendářního roku. V „Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“ je tato osoba uváděna v každém měsíci, ve kterém je zaměstnancem bez ohledu na skutečnost, že se pojistné již neodvádí.
  • Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění se hradí v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna) zaměstnanci.4  Jakmile však zaměstnanec dosáhne maxima, přestává zaměstnavatel od následujícího kalendářního měsíce odvádět pojistné, které tedy neplatí ani v případě poskytnutí neplaceného volna po dovršení tohoto maxima. Tento postup vychází ze skutečnosti, že již bylo za rozhodné období kalendářního roku částky maximálního vyměřovacího základu dosaženo.
  • V případě nástupnictví se řeší vypořádání závazků a pohledávek (práv a povinností). Nejčastěji jde o fúzi, transformaci nebo odprodej. V takových případech se pro účely maxima  příjmy zúčtované u bývalého i nástupnického subjektu sčítají.
  • Pokud jsou osoby ze států Evropské unie zaměstnány v ČR, postupují s účinností od 1. května 2010 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009. U osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ze Švýcarska, zaměstnaných pouze v České republice, se i po 1. květnu 2010 nadále dočasně postupuje podle nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72, kdy podle těchto nařízení postupovaly osoby ze států Evropské unie do 30. dubna 2010. Problematika maximálního vyměřovacího základu se dotýká i těchto osob. Tito zaměstnanci podléhají právním předpisů platným v českém systému veřejného zdravotního pojištění včetně podmínky respektování maximálního (i minimálního) vyměřovacího základu. Totéž platí i v případě zaměstnávání osob z ostatních zemí (jde o cizince bez trvalého pobytu na území ČR) za podmínky, že jsou zaměstnány u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území ČR s příjmy zakládajícími účast na zdravotním pojištění.
Maximální vyměřovací základ v jednom zaměstnání
Zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance pojistné z vyměřovacího základu, do kterého se (ne)zahrnují zejména plnění, uvedená v zákoně.5 Zaměstnavatel, u něhož příjem zaměstnance dosáhne maxima, přestává odvádět pojistné, vyměřovací základ je u tohoto zaměstnance po zbytek roku nulový.
Příklad 1
Zaměstnanec byl po celý kalendářní rok 2010 ředitelem akciové společnosti s hrubým příjmem 150 000 Kč a současně vykonával funkci předsedy představenstva za 40 000 Kč měsíčně. Na rozdíl od odvodu pojistného na sociální zabezpečení se pro účely zdravotního pojištění jedná v obou případech o zaměstnání, pojistné odváděl zaměstnavatel ze součtu obou příjmů.
Za období leden až srpen 2010 odvedl zaměstnavatel pojistné z úhrnného vyměřovacího základu 1 520 000 Kč (190 000 x 8). V září již bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu a zaměstnavatel odvedl pojistné jen z vyměřovacího základu: vyměřovací základ za září = 1 707 048 Kč – 1 520 000 Kč = 187 048 Kč
V měsících říjen až prosinec 2010 již zaměstnavatel neodvádí za zaměstnance žádné pojistné, zaměstnance neodhlásil a nadále jej započítává i do měsíčně předkládaného „Přehledu o platbě pojistného“.
Poznámka: Při odvodu pojistného pouze u jednoho zaměstnavatele nemůže vzniknout přeplatek na pojistném. Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné i po dosažení maxima, jedná se o chybu, kterou opravuje zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec.
Více zaměstnání, maximální vyměřovací základ a řešení přeplatku
V případě zaměstnání u dvou nebo více zaměstnavatelů může v rozhodném období kalendářního roku nastat situace, kdy každý ze zaměstnavatelů sice odvede pojistné z vyměřovacího základu nepřesahujícího maximum 1 707 048 Kč, v součtu těchto vyměřovacích základů je však maximální vyměřovací základ překročen. K tomuto překročení maximální výše vyměřovacího základu (a tedy ke vzniku přeplatku na pojistném u zaměstnance) může v kalendářním roce dojít pouze v případě více – současných nebo návazných – zaměstnání nebo při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností.
 
Příklad 2
Zaměstnanec byl v průběhu roku 2010 zaměstnán u dvou firem. U první pracoval od ledna do dubna za 100 000 Kč měsíčně, ve druhé pak pracoval od května s hrubým příjmem 220 000 Kč.
Ve druhém zaměstnání dosáhl tento zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu a v měsíci prosinci odvedl pojistné již jen z částky:
Vyměřovací základ za prosinec = 1 707 048 Kč - (7 x 220 000 Kč) = 167 048 Kč.
Po skončení roku 2010 (s ohledem na promlčení nároku na vrácení přeplatku nejpozději do konce roku 2015) si může zaměstnanec požádat o vrácení vzniklého přeplatku na pojistném.
Pokud jednotliví zaměstnavatelé pojistné skutečně odvedli, potvrdí zaměstnavatelé výši příjmu (úhrnu vyměřovacích základů) následovně:
1. zaměstnavatel: 4 x 100 000 Kč = 400 000 Kč,
2. zaměstnavatel: dosaženo maximum = 1 707 048 Kč,
Přeplatek se vypočítá z částky přesahující maximum, tj. ze 400 000 Kč. 1/3 z 13,5 % ze 400 000 Kč = 18 000 Kč.
Přeplatkem na pojistném je tedy částka ve výši 4,5 % z rozdílu mezi úhrnnou výší vyměřovacích základů všech zaměstnavatelů, z nichž bylo v kalendářním roce odvedeno pojistné, a částkou maximálního vyměřovacího základu.
 
Přeplatek na pojistném se vrací:
  • pouze zaměstnanci,
  • na základě jeho písemné žádosti,
  • za podmínky, že žadatel doloží potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné.
Přeplatek na pojistném vrací žadateli zdravotní pojišťovna. Jestliže pojištěnec změnil v průběhu roku zdravotní pojišťovnu, dokládá žádost o vrácení přeplatku potvrzením zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, z nichž každé z pojišťoven odváděl v jednotlivých měsících pojistné. Překročením maximálního vyměřovacího základu zaměstnance nevzniká přeplatek žádnému ze zaměstnavatelů.   
Autor článku pracuje ve VZP.
1 § 3 odst. 4, § 4, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zák. č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2 V ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3 § 3 odst. 9 písm. a) resp. § 3a odst. 4 písm. a) zák.č. 592/1992 Sb.    
4 Kromě výjimek, uvedených v § 3 odst. 5 písm. a) až c) zák. č. 592/1992 Sb.
5 V § 3 odst. 1 a 2 zák. č. 592/1992 Sb.
 
 
 
 

Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2011

21.12.2010, Zdroj: VZP


Od 1. 1. 2011 se zvyšuje nejen minimální, ale i maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a také maximální vyměřovací základ zaměstnanců. Tyto vyměřovací základy souvisejí s výší průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, resp. zaměstnavatelů zůstává stejný, neboť je navázán na minimální mzdu, která je i nadále 8 000 Kč, a nemění se rovněž pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Stejný jako v roce 2010 zůstává vyměřovací základ pro platbu pojistného státem.
 
Minimální vyměřovací základ OSVČ
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2011 činí průměrná měsíční mzda 24 740 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2011 je tudíž 12 370 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 670 Kč.
Zálohu ve výši 1 670 Kč musí poprvé za leden 2011 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2011) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2011 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2009 platily v roce 2010 zálohy nižší než 1 670 Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
 
Maximální vyměřovací základ OSVČ
Maximální vyměřovací základ OSVČ činí 72násobek průměrné mzdy, kterou je pro rok 2011 částka 24 740 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2011 tedy bude činit 1 781 280 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude 148 440 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 20 040 Kč. Tato nová maximální výši zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2010.
Maximální vyměřovací základ pro rok 2011 ve výši 1 781 280 Kč platí i pro zaměstnance.
U OSVČ, které byly v roce 2010 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2010 přesáhl 1 707 048 Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2010 postupovat podle ustanovení § 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání.
 
Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem
Od 1. 1. 2011 se stanoví vyměřovací základ pro platbu pojistného státem (stejně jako v roce 2010) ve výši 5 355 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát v roce 2011 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 723 Kč.
Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.