Sociální pojištění, krácení důchodů - podnikání
- Databáze informací:
V novém roce se mění krácení předčasných důchodů
21.12.2011, Zdroj: ČSSZ
Změna v krácení předčasných starobních důchodů znamená výraznější snížení procentní výměry předčasných starobních důchodů občanům, kteří budou do předčasného důchodu odcházet o více než 360 kalendářních dní dříve, tedy doba tzv. předčasnosti je v jejich případě delší než 360 dnů.
Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu se snižuje určitým procentem za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku. V praxi to znamená, že se výše procentní výměry předčasného starobního důchodu nově bude snižovat za období od 361. do 720. kalendářního dne o 1,2 % výpočtového základu (snížení v období do 360 kalendářních dnů a od 721. kalendářního dne se přitom nemění).Sazby procentního snížení výpočtového základu jsou tedy od 1. 1. 2012 upraveny takto:
• za období prvních 360 kalendářních dnů o 0,9 % z výpočtového základu, tj. při odchodu o 360 dnů dříve o 3,6 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů)
• za období od 361. do 720. kalendářního dne o 1,2 %, tj. při odchodu o 450 dnů dříve o 4,8 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 0,9 % + 1krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,2 % )
• za období od 721. kalendářního dne o 1,5 %, tj. při odchodu o 990 dnů dříve o 12,9 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 0,9 % + 4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,2 % + 3krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,5 %).
• za období od 361. do 720. kalendářního dne o 1,2 %, tj. při odchodu o 450 dnů dříve o 4,8 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 0,9 % + 1krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,2 % )
• za období od 721. kalendářního dne o 1,5 %, tj. při odchodu o 990 dnů dříve o 12,9 % (4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 0,9 % + 4krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,2 % + 3krát započteno 90 kalendářních dnů se sazbou 1,5 %).
Dosud krácení sazbou o 0,9 % z výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů platilo pro období celých prvních 720 kalendářních dnů.
Příklad výpočtu předčasného starobního důchodu přiznaného od data spadajícího do období:
• od 1. 1. 2012
Pojištěnec požádal o přiznání předčasného starobního důchodu o 910 dnů dříve než dosáhne důchodového věku, tzn. za prvních 360 dnů se důchod sníží o 4 x 0,9 % výpočtového základu, tj. o 3,6 % výpočtového základu, za 361. den až 720. den se procentní výměra sníží o 4 x 1,2 % výpočtového základu, tj. o 4,8 % výpočtového základu, a za zbývajících 190 dnů se procentní
výměra sníží o 3 x 1,5 % výpočtového základu, tj. o 4,5 % výpočtového základu, takže celkové snížení procentní výměry bude činit 12,9 % výpočtového základu.
výměra sníží o 3 x 1,5 % výpočtového základu, tj. o 4,5 % výpočtového základu, takže celkové snížení procentní výměry bude činit 12,9 % výpočtového základu.
• do 31. 12. 2011
Pojištěnec požádal o přiznání předčasného starobního důchodu o 910 dnů dříve než dosáhne důchodového věku, tzn. za prvních 720 dnů se důchod sníží o 8 x 0,9 % výpočtového základu, tj. o 7,2 % výpočtového základu, a za zbývajících 190 dnů se procentní výměra sníží o 3 x 1,5 % výpočtového základu, tj. o 4,5 % výpočtového základu, takže celkové snížení procentní výměry bude činit 11,7 % výpočtového základu.
Podmínkou pro nárok na předčasný starobní důchod je získání potřebné doby pojištění pro nárok na "řádný" starobní důchod a dosažení věku, kdy do dovršení řádného důchodového věku chybí 3 roky, pokud důchodový věk občana je nižší než 63 let, nebo 5 roků, pokud důchodový věk občana činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. Kalkulačky pro orientační výpočet důchodu jsou umístěny na webových stránkách MPSV - viz: http://www.mpsv.cz/cs/2435.
Těžký život marodů od 1. 1. 2012
20.12.2011, Zdroj: ČSSZ
Nemocenské nadále náleží od 22. dne nemoci, z dohod o provedení práce se odvádí pojistné
Od 1. ledna 2012 zůstávají v platnosti změny v nemocenském pojištění, které byly provedeny už k 1. lednu 2011. Nadále tedy platí, že nemocenské se bude vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a denní výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu(DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény. Tato opatření by měla platit do 31. 12. 2013.
K 1. 1. 2012 se zvyšují v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy redukční hranice pro úpravu DVZ. V některých případech může tedy dojít k mírnému růstu dávek. První redukční hranice bude činit 838 Kč (v roce 2011 částka 825 Kč), druhá redukční hranice bude 1 257 Kč (1 237 Kč v roce 2011) a třetí redukční hranice vzroste na 2 514 Kč (v roce 2011 činila 2 474 Kč). Postup pro redukci DVZ zůstává stejný, tj. do první redukční hranice se počítá z DVZ 90 % (u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 %). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Denní výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ po celou dobu DPN nebo nařízené karantény, pro peněžitou pomoc v mateřství činí denní výše jako dosud 70 % z redukovaného DVZ.
Částka rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se v roce 2012 zvyšuje na 2 500 Kč (dosud 2 000 Kč). To znamená, že pokudsjednaný příjem bude nižší než 2 500 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu bude zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhne příjmu ve výši aspoň 2 500 Kč.
Příklad výpočtu nemocenského v roce 2012:
Zaměstnanec v pracovním poměru, který se účastní nemocenského pojištění od 5. 1. 2010, bude uznán dočasně práce neschopným dne 1. 2. 2012. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude trvat do 8. 3. 2012.
Nemocenské bude zaměstnanci náležet od 22. 2. do 8. 3. 2012. Rozhodným obdobím pro výpočet nemocenského bude období od 1. 2. 2011 do 31. 1. 2012. Při vyměřovacím základu zaměstnance za rozhodné období ve výši 350 000 Kč bude denní vyměřovací základ činit před redukcí 958,90 Kč (350 000 Kč/365 dnů). Z výše první redukční hranice (838 Kč v roce 2012) se započítá 90 %, tj. 754,2 Kč (= 90 % z 838 Kč). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (958,90 Kč – 838 Kč = 120,90 Kč) se započítá 60 %, tj. 72,54 Kč (= 60 % z 120,90 Kč). Redukovaný denní vyměřovací základ bude činit 827 Kč (754,20 Kč + 72,54 Kč, zaokrouhleno na celé koruny nahoru). Výše nemocenského za kalendářní den bude činit 60 % redukovaného a na celé koruny nahoru zaokrouhleného denního vyměřovacího základu, tj. 496,2 Kč, po zaokrouhlení 497 Kč.
Novela zákoníku práce zavádí účast na nemocenském a důchodovém pojištění pro osoby, které konají práci na základě dohody o provedení práce (DPP), která dříve pojištěnou činností nebyla.
Zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě DPP jsou od 1. 1. 2012 účastni nemocenského pojištění, avšak jen v těch kalendářních měsících, do kterých jim je zúčtován započitatelný příjem vyšší než 10 000 Kč. Účast na pojištění se posuzuje v každém měsíci zvlášť. V praxi to bude znamenat, že pokud odměna zaměstnance na DPP v jednom kalendářním měsíci přesáhla 10 000 Kč, je zaměstnavatel povinen zaplatit a odvést pojistné na sociální zabezpečení. Zaměstnanec, který vykonává v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP, je účasten nemocenského pojištění, pokud součet jeho příjmů z těchto dohod přesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Z dávek nemocenského pojištění se zaměstnanci, účastnému nemocenského pojištění na základě DPP, poskytují při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství. Ochranná lhůta ze zaměstnání zaměstnance činného na základě DPP neplyne. Zaměstnavatel má povinnost oznámit nástup do zaměstnání zaměstnance na DPP v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o nemocenském pojištění v dané lhůtě po skončení kalendářního měsíce, v němž vznikla poprvé účast na nemocenském pojištění. Den skončení zaměstnání tohoto zaměstnance je zaměstnavatel povinen oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.
Mzdové výpočty v příkladech 2012 obsahují přes 250 příkladů, teorie je zde potlačena na minimum.
Pojistné u OSVČ zaměstnané i v pracovním poměru
27.10.2011, Ing. Jiří Vychopeň, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pokud začne fyzická osoba podnikat souběžně se zaměstnáním v pracovním poměru, není vždy automaticky povinna platit zálohy na pojistné.
Pokud začne fyzická osoba podnikat souběžně se zaměstnáním v pracovním poměru, není vždy automaticky povinna platit zálohy na pojistné.
Dotaz:
Mám dotaz týkající se pracovníka, který vedle hlavního pracovního poměru má ještě živnostenský list od 1.2.2011. Má tento pracovník povinnost platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v roce, kdy začal provozovat živnost?
Odpověď:
Skutečnost, že fyzická osoba vykonává vedle zaměstnání v pracovním poměru ještě samostatnou výdělečnou činnost (v daném případě živnost), ještě neznamená, že musí od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění. Povinnost platit zálohy na sociální pojištění vzniká této fyzické osobě až při vzniku účasti na důchodovém pojištění. Podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 155/1992 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost vedle zaměstnání v pracovním poměru, povinně účastna důchodového pojištění tehdy, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti (dílčí daňový základ podle § 7 zákona o daních z příjmů) dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky, kterou je 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (pro rok 2011 činí tato rozhodná částka 59 374 Kč, tj. 4 948 Kč za každý měsíc výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti). Je třeba ještě uvést, že i osoba vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, které nevznikla povinná účast na důchodovém pojištění, se může dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění a pak musí platit zálohy na sociální pojištění.
Podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, není osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, povinna platit zálohy na zdravotní pojištění. Tato osoba zaplatí pojistné na zdravotní pojištění až po uplynutí kalendářního roku.
Připravenost MPSV na sjednocení výplaty dávek
21.12.2011, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Příprava na přechod do nového systému administrace a výplaty sociálních dávek, resp. na vznik jednotného výplatního místa je připravena zodpovědně, a to včetně dlouhodobě plánovaného přechodu na novou IT podporu. Termíny jsou napjaté a vyžadují si mj. maximální součinnost všech zaměstnanců úřadů práce, resortu i nově příchozích zaměstnanců z obecních úřadů.
"Jejich práci a přístup hluboce oceňuji, včetně konstruktivního přístupu naprosté většiny z nich - byť změna přichází na přelomu roku, tedy v době, kdy většina z nás řeší nepracovní záležitosti více než kdy jindy," říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Průběžná informace o přípravě jednotlivých aspektů reformy:
Veřejná služba
Od ledna 2012 bude zajištěna realizace veřejné služby v 453 obcích. S dalšími 870 subjekty by měla být podepsána smlouva o výkonu veřejné služby v lednu. Zde se již nejedná výhradně o obce, ale také o další subjekty - jako je Městská i státní policie, správa železnic, školy, neziskové organizace, nemocnice apod. Podle probíhajících jednání je zřejmé, že většina obcí má zájem o výkon veřejné služby. Celkem oslovil resort 2 259 potenciálních zájemců o výkon veřejné služby.
Nyní probíhají intenzivní jednání krajských koordinátorů veřejné služby se subjekty, uzavírají se rámcové smlouvy, součástí jednání i přebrání současných vykonavatelů veřejné služby. Koordinaci na úrovni kraje zajišťují úřady práce, stejně jako výběr uchazečů, kterým bude služba nabídnuta, dále realizaci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, kompenzaci nákladů na pojištění apod. Subjekty, které se do výkonu veřejné služby zapojí, naopak zajišťují výkon práce ve veřejném zájmu, uzavření pojištění a ochranné a pracovní pomůcky. Ze strany ÚP ČR bude dbáno na to, aby realizací veřejné služby nedocházelo k propouštění kmenových zaměstnanců (formou kontrol).
Delimitace - přechod pracovníků obecních a městských úřadů na úřady práce
Resort jednal celkem se 410 místy (388 obcí + 22 městských částí). Delimitační protokoly byly podepsány již všechny, v 90 % dohoda proběhla bez problémů, tam kde byl rozpor, MPSV většinou vyhovělo. Celkem přechází na úřady práce 1 600 zaměstnanců obcí.
Školení zaměstnanců
Studijní materiály k přechodu na nový systém administrace a výplaty sociálních dávek mají zaměstnanci k dispozici již od listopadu, průběžně jim jsou do sdíleného pracovního prostředí dodávány materiály, které se týkají výkonu jejich agendy. Od začátku prosince pak probíhají konkrétní školení, a to třemi různými formami: videokonferencemi, e-learningovou formou a prezenčně.
Videokonference
Každého školení se zúčastnilo 40 - 55 zaměstnanců přímo v budově na Karlově náměstí + dalších 220 - 260 na jednotlivých krajských pobočkách prostřednictvím videokonference. Školení probíhala od 6. - 9. 12. 2011.
E-learningKe všem níže uvedeným aplikacím (oblastem) jsou vypracovány e-learningové kurzy, které jsou zpřístupněny všem zaměstnancům Úřadu práce, kteří s aplikacemi budou pracovat. Kurzy obsahují zákonné normy, metodiky a závěrečný test.
