Sněženky

Čtenářku Johanku B. ze Znojma zajímá: „Sněženky patří k prvním poslům jara, vždycky mám radost, když je v únoru či březnu spatřím na zahrádce. Používaly se kdysi i pro magické účely?“
Lidově se sněžence říkalo biserka, kozí drist nebo koukoříček, kdysi to byla hojná jarní květinka, teď už jde o ohrožený a chráněný rostlinný druh. Jestliže jste si mysleli, že je u nás doma, pak se tedy mýlíte. Do našich krajů se dostala z Turecka a ze středomořských horských oblastí. Na světě je známo asi 16 druhů sněženek, vyskytují se v Evropě, jihovýchodní Asii a severní Africe. Zatímco ve většině evropských zemí ji lidé považovali za symbol mladé lásky, Anglie byla výjimkou, zde platila za posla smrti (snad proto, že obsahuje jedovaté látky, které mohou mít paralyzující účinky). Sněženka je z hlediska planetární analogie rostlin kvítkem luny a v řeči květin má prý darovaná sněženka následující význam - „tvé oči nelžou“.

V lidové magii se samozřejmě s květy sněženek můžeme setkat. Objevili jsme je například v návodu ke kouzlu, které mělo umožnit děvčatům spatřit budoucího manžela. Zde se praví: „Květy suchých neb čerstvých sněženek dej na noc do stříbrné krabičky, pak k nim přidej koňský vlas (hřívu), kousek vrbového proutí, uvařený kaštan, listy růží a lžíci medu. Krabičku polož pod postel či u postele, zakryj šátkem. Po ulehnutí na záda zavři oči a třikrát zopakuj: „Dnes sen bude se mi zdá, za koho mám se vdát." Ve snu se pak měla dívkám zjevit tvář budoucího muže. Pokud se jim však zdálo o černém hřebci, bylo to znamení, že se nikdy nevdají. A když ve snu viděly hada, věstilo to nešťastné manželství. V současné době projevují o sněženky zájem farmaceutické firmy. V Barceloně byly ověřeny možnosti využití některých alkaloidů, jež obsahují, pro léčbu malárie a neurodegenerativních onemocnění (Alzheimerova choroba).
(nam)