Smlouvy, pohledávky, plná moc - podnikání
- Databáze informací:
Neplatné uzavření smlouvy
21.7.2010, JUDr. Vladimíra Knoblochová
Smlouva nebyla platně uzavřena. Nejde ani tak o to, že jste smlouvu nepodepsal, zpravidla smlouvy mohou být uzavřeny i ústně či konkludentně (např. právě odesláním platby či učiněním jiného úkonu), ale o to, že jste vůbec neměl vůli smlouvu uzavřít a nevěděl jste, že smlouvu uzavíráte.
Smlouva nebyla platně uzavřena. Nejde ani tak o to, že jste smlouvu nepodepsal, zpravidla smlouvy mohou být uzavřeny i ústně či konkludentně (např. právě odesláním platby či učiněním jiného úkonu), ale o to, že jste vůbec neměl vůli smlouvu uzavřít a nevěděl jste, že smlouvu uzavíráte.
Dotaz:
Firma Telefonní seznam mi poslala koncem roku fakturu tu jsem zaplatil, proto jsem v tu dobu jednal se Zlatými stránkami domníval jsem se, že je to jejich faktura. Svůj omyl jsem zjistil dodatečně až mi poslali další fakturu s tím, že jsem uzavřel s nimi smlouvu když jsem zaplatil první splátku, proto že na druhé straně faktury je smlouva, ze které vyplývá, že pokud zaplatím je smlouva uzavřená.
Má to platnost, i když jsem nic nepodepsal?
Odpověď:
- Příručka Aktuální vzorové smlouvy pro obchodní styk - to jsou vzorové smlouvy ze všech oblastí práva v tištěné i elektronické podobě s možností úprav ve Vašem PC.
Smlouva nebyla platně uzavřena. Nejde ani tak o to, že jste smlouvu nepodepsal, zpravidla smlouvy mohou být uzavřeny i ústně či konkludentně (např. právě odesláním platby či učiněním jiného úkonu), ale o to, že jste vůbec neměl vůli smlouvu uzavřít a nevěděl jste, že smlouvu uzavíráte. Pokud není na Vaší straně vůle smlouvu uzavřít, pak nemůže k uzavření smlouvy vůbec dojít. Z uvedeného důvodu doporučuji zaslat společnosti Telefonní seznam oznámení, ve kterém jí sdělujete, že jste s nimi smlouvu neuzavřel, fakturu jste uhradil omylem, neboť jste se domníval, že jde o fakturu jiné společnosti a text na druhé straně faktury jste nečetl a nevěděl o něm. Dále uveďte, že z důvodu právní jistoty se zároveň tímto dopisem dovoláváte neplatnosti smlouvy, neboť pokud by v případě sporu soud dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena, pak byla uzavřena v omylu, navíc v omylu vyvolaném lstí druhé strany. Máte-li možnost, domluvte se, aby za Vás dopis podepsal a odeslal advokát v právním zastoupení – ze zkušenosti vím, že tyto společnosti v takovém případě okamžitě ustoupí, neboť vědí, že jejich jednání je protiprávní a v případě sporu by neměly příliš šancí. Pokud Vám společnost Telefonní seznam neposkytla žádné služby či zboží a Vy jste jí uhradil jakoukoliv platbu na základě zaslané faktury, pak zároveň doporučuji požadovat vrácení této platby, neboť jde o bezdůvodné obohacení na její straně.
- Jen tři kroky k bezvadné smlouvě. Stáhnout - upravit - vytisknout! Na Zákaznickém portálu je k dispozici více než 350 vzorových smluv.
Zajištění pohledávek
30.6.2010, Ing. Matin Děrgel
Někteří dlužníci mají zvláštní zálibu v neplacení svých závazků, krátkodobě to snad může být považováno za způsob optimalizace firemního hospodaření, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o jednoznačně nevýhodnou taktiku. Jednak věřitelům po čase zpravidla dojde trpělivost a s pomocí soudů začnou usilovat o vyrovnání dluhů včetně k nim narostlého příslušenství, a jednak subjektu s pověstí problémového dlužníka příště nikdo tak lehce na dluh, resp. na fakturu nic neprodá.
Někteří dlužníci mají zvláštní zálibu v neplacení svých závazků, krátkodobě to snad může být považováno za způsob optimalizace firemního hospodaření, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o jednoznačně nevýhodnou taktiku. Jednak věřitelům po čase zpravidla dojde trpělivost a s pomocí soudů začnou usilovat o vyrovnání dluhů včetně k nim narostlého příslušenství, a jednak subjektu s pověstí problémového dlužníka příště nikdo tak lehce na dluh, resp. na fakturu nic neprodá.
Někteří dlužníci mají zvláštní zálibu v neplacení svých závazků, krátkodobě to snad může být považováno za způsob optimalizace firemního hospodaření, ovšem z dlouhodobého hlediska jde o jednoznačně nevýhodnou taktiku. Jednak věřitelům po čase zpravidla dojde trpělivost a s pomocí soudů začnou usilovat o vyrovnání dluhů včetně k nim narostlého příslušenství, a jednak subjektu s pověstí problémového dlužníka příště nikdo tak lehce na dluh, resp. na fakturu nic neprodá.
Protože podobným problémům prozíraví věřitelé raději předcházejí, ukažme si základní právní možnosti zajištění úhrady pohledávek. Tak jako náhoda přeje připraveným, tak i podnikatelé, kteří preventivně zajistili své pohledávky, jsou na tom o poznání lépe a rozhodně „blíže svým penězům“.
1. Záloha
Záloha placená před splatností pohledávky, resp. před dodání zboží či služby je patrně nejúčinnějším zajišťovacím nástrojem vůbec. Peníze, které již máme nám logicky nemohou nakonec chybět.
Záloha placená před splatností pohledávky, resp. před dodání zboží či služby je patrně nejúčinnějším zajišťovacím nástrojem vůbec. Peníze, které již máme nám logicky nemohou nakonec chybět.
2. Smluvní pokuta
Jde o poměrně široce používaný zajišťovací a zároveň sankční nástroj, který je nutno sjednat písemně. Pokud by nebyla včas zaplacena, lze požadovat z nezaplacené smluvní pokuty úrok z prodlení. Výhodou je, že na rozdíl od náhrady škody nemusí věřitel prokazovat vznik škody ani její výši. Postačí prokázat pouze porušení sjednané povinnosti, která je takto zajištěna, např. nezaplacení faktury.
Jde o poměrně široce používaný zajišťovací a zároveň sankční nástroj, který je nutno sjednat písemně. Pokud by nebyla včas zaplacena, lze požadovat z nezaplacené smluvní pokuty úrok z prodlení. Výhodou je, že na rozdíl od náhrady škody nemusí věřitel prokazovat vznik škody ani její výši. Postačí prokázat pouze porušení sjednané povinnosti, která je takto zajištěna, např. nezaplacení faktury.
3. Úrok z prodlení
Výše úroků z prodlení lze buď svobodně sjednat v libovolné výši, jinak v souladu nařízením vlády č. 142/1994 Sb. odpovídá repo sazbě ČNB (platné pro první den daného pololetí) zvýšené o 7 procentních bodů. Tato „úřední“ sazba se použije i u obchodních smluv, není-li výše úroků z prodlení sjednána. Úroky z prodlení není nutné sjednávat, na jejich uplatnění vyplývá nárok přímo ze zákona.
Výše úroků z prodlení lze buď svobodně sjednat v libovolné výši, jinak v souladu nařízením vlády č. 142/1994 Sb. odpovídá repo sazbě ČNB (platné pro první den daného pololetí) zvýšené o 7 procentních bodů. Tato „úřední“ sazba se použije i u obchodních smluv, není-li výše úroků z prodlení sjednána. Úroky z prodlení není nutné sjednávat, na jejich uplatnění vyplývá nárok přímo ze zákona.
4. Zástavní právo
Podstatou zástavního práva je zajištění pohledávky pro případ, že odpovídající dluh nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Předmětem zástavy může být prakticky jakýkoliv majetek, podmínkou platnosti je písemná zástavní smlouva. U nemovitostí musí dojít k vyznačení v katastru nemovitostí, nejsou-li předmětem této evidence a dále u movitých věcí nepředávaných zástavnímu věřiteli je nutný zápis do Rejstříku zástav vedeného notáři.
Podstatou zástavního práva je zajištění pohledávky pro případ, že odpovídající dluh nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Předmětem zástavy může být prakticky jakýkoliv majetek, podmínkou platnosti je písemná zástavní smlouva. U nemovitostí musí dojít k vyznačení v katastru nemovitostí, nejsou-li předmětem této evidence a dále u movitých věcí nepředávaných zástavnímu věřiteli je nutný zápis do Rejstříku zástav vedeného notáři.
5. Zadržovací právo
Každý, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat. Zadržovací právo vzniká pouze u splatných pohledávek, jedinou výjimkou je situace, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Tento druh zajištění nelze uplatnit u věcí, které má věřitel u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jich svévolně nebo lstí. Dále zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva, opět s výjimkou zahájení insolvenčního řízení dlužníka.
Každý, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat. Zadržovací právo vzniká pouze u splatných pohledávek, jedinou výjimkou je situace, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka. Tento druh zajištění nelze uplatnit u věcí, které má věřitel u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jich svévolně nebo lstí. Dále zadržovací právo nemá ani ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva, opět s výjimkou zahájení insolvenčního řízení dlužníka.
6. Ručení
Ručení představuje vztah mezi věřitelem a třetí osobou – ručitelem - jehož obsahem je povinnost ručitele uspokojit věřitelovu pohledávku, pokud ji neuspokojí samotný dlužník. Věřitel je povinen vždy napřed písemně vyzvat ke splacení závazku dlužníka a až poté ručitele. Ručitel má stejná práva jako dlužník, může např. namítnout promlčení. Pokud ručitel plnil věřiteli za dlužníka, má pak vůči němu tzv. postih (nabývá práva věřitele) tzn. že může po něm následně chtít příslušné plnění. Ručitel obchodního vztahu se musí zavázat písemnou formou k uspokojení dlužníkovy pohledávky věřiteli.
Ručení představuje vztah mezi věřitelem a třetí osobou – ručitelem - jehož obsahem je povinnost ručitele uspokojit věřitelovu pohledávku, pokud ji neuspokojí samotný dlužník. Věřitel je povinen vždy napřed písemně vyzvat ke splacení závazku dlužníka a až poté ručitele. Ručitel má stejná práva jako dlužník, může např. namítnout promlčení. Pokud ručitel plnil věřiteli za dlužníka, má pak vůči němu tzv. postih (nabývá práva věřitele) tzn. že může po něm následně chtít příslušné plnění. Ručitel obchodního vztahu se musí zavázat písemnou formou k uspokojení dlužníkovy pohledávky věřiteli.
7. Bankovní záruka
Zvláštním druhem ručení v obchodních vztazích je bankovní záruka. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. U bankovní záruky může být ručitelem pouze banka. Ve srovnání s obecnou úpravou ručení nemusí věřitel při bankovní záruce požadovat plnění nejprve na dlužníkovi, ale může je požadovat přímo na ručící bance, nicméně může to ale vyžadovat příslušná záruční listina.
Zvláštním druhem ručení v obchodních vztazích je bankovní záruka. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. U bankovní záruky může být ručitelem pouze banka. Ve srovnání s obecnou úpravou ručení nemusí věřitel při bankovní záruce požadovat plnění nejprve na dlužníkovi, ale může je požadovat přímo na ručící bance, nicméně může to ale vyžadovat příslušná záruční listina.
8. Směnka
Směnka je dlužný cenný papír, který představuje na jedné straně bezvýhradný (ničím nepodmíněny) slib zaplatit danou částku v určeném termínu. Směnka je v obchodních vztazích dosti častým zajišťujícím nástrojem, třebaže je schopna jakožto dlužný cenný papír zastat vícero funkcí (především jako coby uhrazovací prostředek). Směnky lze převádět na další osoby, a to tzv. rubopisem neboli indosamentem, speciálním případem převodu je eskont směnek, pod kterým se rozumí odkup směnky bankou (věřitel tak získává peníze hned a nemusí čekat až do dne splatnosti směnky). Převod směnky je možné vyloučit tzv. rektadoložkou (výstavcem směnky přímo na ní uvedený zákaz převodu). Tato možnost se jeví jako účelná zvláště tehdy, má-li směnka sloužit jako zajištění pohledávky, taktéž není obvyklé, aby tento druh směnek byl úročen. Na směnce zajišťovací je naopak vhodné uvést výslovně účel vystavení čili tzv. hodnotovou doložku (např. slovy „hodnota slouží k zajištění pohledávky xyz”).
Směnka je dlužný cenný papír, který představuje na jedné straně bezvýhradný (ničím nepodmíněny) slib zaplatit danou částku v určeném termínu. Směnka je v obchodních vztazích dosti častým zajišťujícím nástrojem, třebaže je schopna jakožto dlužný cenný papír zastat vícero funkcí (především jako coby uhrazovací prostředek). Směnky lze převádět na další osoby, a to tzv. rubopisem neboli indosamentem, speciálním případem převodu je eskont směnek, pod kterým se rozumí odkup směnky bankou (věřitel tak získává peníze hned a nemusí čekat až do dne splatnosti směnky). Převod směnky je možné vyloučit tzv. rektadoložkou (výstavcem směnky přímo na ní uvedený zákaz převodu). Tato možnost se jeví jako účelná zvláště tehdy, má-li směnka sloužit jako zajištění pohledávky, taktéž není obvyklé, aby tento druh směnek byl úročen. Na směnce zajišťovací je naopak vhodné uvést výslovně účel vystavení čili tzv. hodnotovou doložku (např. slovy „hodnota slouží k zajištění pohledávky xyz”).
9. Výhrada vlastnictví
V případě kupních smluv můžeme zajistit pohledávku také tím, že v kupní smlouvě sjednáme převod vlastnických práv až k okamžiku úplného splacení kupní ceny. Obecně nabývá kupující vlastnická práva ke zboží jeho převzetím, resp. před tímto okamžikem, získá-li oprávnění zásilkou nakládat. Při koupi dlouhodobého hmotného majetku s výhradou vlastnictví by si měl kupující uvědomit, že až do doby úplného splacení kupní ceny nebude moci začít daný majetek daňově odpisovat. To bude relevantní zvláště u pořízení majetku na konci kalendářního roku, kdy se i včas podané bankovní převody mohou díky svátkům opozdit a proběhnout tak až v roce následujícím. Účetně lze odpisovat i takto nabytý majetek bez ohledu na skutečnost, že uživatel jej ještě nevlastní.
V případě kupních smluv můžeme zajistit pohledávku také tím, že v kupní smlouvě sjednáme převod vlastnických práv až k okamžiku úplného splacení kupní ceny. Obecně nabývá kupující vlastnická práva ke zboží jeho převzetím, resp. před tímto okamžikem, získá-li oprávnění zásilkou nakládat. Při koupi dlouhodobého hmotného majetku s výhradou vlastnictví by si měl kupující uvědomit, že až do doby úplného splacení kupní ceny nebude moci začít daný majetek daňově odpisovat. To bude relevantní zvláště u pořízení majetku na konci kalendářního roku, kdy se i včas podané bankovní převody mohou díky svátkům opozdit a proběhnout tak až v roce následujícím. Účetně lze odpisovat i takto nabytý majetek bez ohledu na skutečnost, že uživatel jej ještě nevlastní.
10. Jistota (kauce)
Účastníci si ve smlouvě mohou sjednat povinnost složit jistou částku jako zajištění pohledávky. Jako jistota může být poskytnut i movitý majetek nebo spíše výjimečně i právo, přičemž nikdo nemusí přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny. Vklady v peněžních ústavech a státní cenné papíry jsou způsobilou jistotou v plné výši.
Účastníci si ve smlouvě mohou sjednat povinnost složit jistou částku jako zajištění pohledávky. Jako jistota může být poskytnut i movitý majetek nebo spíše výjimečně i právo, přičemž nikdo nemusí přijmout věc nebo právo jako jistotu do částky vyšší, než kolik činí dvě třetiny jejich odhadní ceny. Vklady v peněžních ústavech a státní cenné papíry jsou způsobilou jistotou v plné výši.
11. Notářská úschova
Tento specifický zajišťovací nástroj využívá placených služeb notáře, který je obecně považován za dostatečnou autoritu a záruku splnění sjednaných práv. Smluvní strany se mohou dohodnout, že dlužník složí na účet či do úschovy notáře jistou majetkovou hodnotu, z níž bude moci být podle dohody vyplacen věřitel v případě, že dlužník nesplní včas a řádně svůj dluh přímo.
Tento specifický zajišťovací nástroj využívá placených služeb notáře, který je obecně považován za dostatečnou autoritu a záruku splnění sjednaných práv. Smluvní strany se mohou dohodnout, že dlužník složí na účet či do úschovy notáře jistou majetkovou hodnotu, z níž bude moci být podle dohody vyplacen věřitel v případě, že dlužník nesplní včas a řádně svůj dluh přímo.
12. Dokumentární akreditiv
Smlouva o otevření akreditivu představuje smluvní vztah mezi bankou a příkazcem (dlužníka) zavazující banku, že na základě žádosti příkazce poskytne určité osobě (oprávněnému, neboli věřiteli) na účet příkazce určité plnění, a to za podmínky, že oprávněný splní stanovené podmínky. Sama banka informuje oprávněného o tom, že v jeho prospěch otvírá akreditiv a také o jeho obsahu. Specifickým typem akreditivu, který je využitelný jako zajišťovací nástroj, je dokumentární akreditiv. Při něm je banka povinna poskytnout oprávněnému plnění, jestliže bance předloží dokumenty určené v akreditivní listině (např. dodací list potvrzený dlužníkem alias příkazcem akreditivu apod.).
Smlouva o otevření akreditivu představuje smluvní vztah mezi bankou a příkazcem (dlužníka) zavazující banku, že na základě žádosti příkazce poskytne určité osobě (oprávněnému, neboli věřiteli) na účet příkazce určité plnění, a to za podmínky, že oprávněný splní stanovené podmínky. Sama banka informuje oprávněného o tom, že v jeho prospěch otvírá akreditiv a také o jeho obsahu. Specifickým typem akreditivu, který je využitelný jako zajišťovací nástroj, je dokumentární akreditiv. Při něm je banka povinna poskytnout oprávněnému plnění, jestliže bance předloží dokumenty určené v akreditivní listině (např. dodací list potvrzený dlužníkem alias příkazcem akreditivu apod.).
13. Nepojmenovaná zajišťovací smlouva
Účastníci obchodněprávních vztahů mohou zcela obecně uzavřít i docela jinou smlouvu, která není zákony upravena jako určitý typ smlouvy. Jestliže však dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva právně uzavřena nebude. Není tak vyloučeno, aby si smluvní strany dohodly zcela originální režim a způsob zajištění pohledávek, který více vyhovuje jejich specifickým obchodním zvyklostem a požadavkům. Přitom je dobré mít na paměti, že v obchodních vztazích neplatí ustanovení o možnosti odstoupit od smlouvy, byla-li uzavřena v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek.
Účastníci obchodněprávních vztahů mohou zcela obecně uzavřít i docela jinou smlouvu, která není zákony upravena jako určitý typ smlouvy. Jestliže však dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva právně uzavřena nebude. Není tak vyloučeno, aby si smluvní strany dohodly zcela originální režim a způsob zajištění pohledávek, který více vyhovuje jejich specifickým obchodním zvyklostem a požadavkům. Přitom je dobré mít na paměti, že v obchodních vztazích neplatí ustanovení o možnosti odstoupit od smlouvy, byla-li uzavřena v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek.
Zastoupení na základě plné moci
7.4.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer
V rámci zastoupení na základě plné moci je v prvé řadě nutno objasnit, co se plnou mocí rozumí. Plná moc je jednostranné prohlášení zmocnitele směřující k třetím osobám o tom, že zmocněnec je oprávněn zastupovat zmocnitele, a o rozsahu, v jakém mu toto oprávnění náleží.
V rámci zastoupení na základě plné moci je v prvé řadě nutno objasnit, co se plnou mocí rozumí. Plná moc je jednostranné prohlášení zmocnitele směřující k třetím osobám o tom, že zmocněnec je oprávněn zastupovat zmocnitele, a o rozsahu, v jakém mu toto oprávnění náleží.
V rámci zastoupení na základě plné moci je v prvé řadě nutno objasnit, co se plnou mocí rozumí. Plná moc je jednostranné prohlášení zmocnitele směřující k třetím osobám o tom, že zmocněnec je oprávněn zastupovat zmocnitele, a o rozsahu, v jakém mu toto oprávnění náleží.
Od tohoto jednostranného prohlášení je nutno odlišovat dvoustranný právní úkon, na jehož základě je zmocněnec oprávněn (případně i povinen) zmocnitele zastupovat. Zákon označuje takový úkon jako „dohodu o plné moci“. Tou bývá obvykle příkazní či mandátní smlouva. Plná moc jako jednostranné prohlášení může tvořit rovněž součást smlouvy, zakládající právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem.
oprávněn (případně i povinen) zmocnitele zastupovat. Zákon označuje takový úkon jako „dohodu o plné moci“. Tou bývá obvykle příkazní či mandátní smlouva. Plná moc jako jednostranné prohlášení může tvořit rovněž součást smlouvy, zakládající právní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem.Rozdílnost těchto dvou právních úkonů zřetelně vyplývá z ustanovení § 568 ObchZ:
(3) Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
(3) Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
(4) Není-li plná moc obsažena ve smlouvě, nenahrazuje ji převzetí smluvního závazku mandatářem jednat jménem mandanta, a to ani v případě, že osoba, s kterou mandatář jedná, o tomto závazku ví.
Zatímco dohoda o plné moci je úkonem dvoustranným, plná moc sama je úkonem pouze jednostranným, a proto doložka o přijetí plné moci ze strany zmocněnce není pro její platnost nutná. Na druhé straně však nemůže být ničemu na škodu. Úprava institutu plné moci je obsažena v § 31–33b ObčZ a přiměřeně platí i na obchodní vztahy. Obchodní zákoník specifickou úpravu plných mocí nenabízí.
Osoba zmocněnce
Na rozdíl od prokury, kde prokuristou se může stát pouze osoba fyzická, plnou moc lze udělit i osobě právnické. Zmocněná právnická osoba potom jedná jako zmocněncův zástupce svým statutárním orgánem anebo tento statutární orgán může udělit plnou moc další osobě. Z povahy věci však vyplývá, že tímto zmocněncem zmocněnce může být již pouze osoba fyzická.
Na rozdíl od prokury, kde prokuristou se může stát pouze osoba fyzická, plnou moc lze udělit i osobě právnické. Zmocněná právnická osoba potom jedná jako zmocněncův zástupce svým statutárním orgánem anebo tento statutární orgán může udělit plnou moc další osobě. Z povahy věci však vyplývá, že tímto zmocněncem zmocněnce může být již pouze osoba fyzická.
Substituční zmocnění
Za jistých okolností se připouští, aby i zmocněnec, který obdržel plnou moc, ji přenesl na někoho jiného, tedy aby si ustanovil za sebe zástupce neboli substituta. Z právních úkonů substituta pak vznikají práva a povinnosti přímo zmocniteli. Jelikož udělení substituční plné moci může působit vůči zmocniteli závažné právní následky, nelze substituční zastoupení připustit obecně. Zákon (§ 33a ObčZ) připouští substituční zmocnění pouze ve dvou případech:
Za jistých okolností se připouští, aby i zmocněnec, který obdržel plnou moc, ji přenesl na někoho jiného, tedy aby si ustanovil za sebe zástupce neboli substituta. Z právních úkonů substituta pak vznikají práva a povinnosti přímo zmocniteli. Jelikož udělení substituční plné moci může působit vůči zmocniteli závažné právní následky, nelze substituční zastoupení připustit obecně. Zákon (§ 33a ObčZ) připouští substituční zmocnění pouze ve dvou případech:
1. pokud zmocněnec je výslovně oprávněn podle plné moci udělit substituční zmocnění jiné osobě,
2. pokud zmocněncem je právnická osoba (srov. předchozí marginální rubrika).
Dále je možno substituční zmocnění udělit v případech, kde toto oprávnění vyplývá přímo ze zvláštní zákonné úpravy (např. podle § 26 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je advokát oprávněn dát se v rámci svého pověření zastoupit jiným advokátem).
Rozsah zmocnění
Plnou moc je možno vystavit buď ke všem právním úkonům – potom se mluví o plné moci generální, nebo je možno jí pověřit pouze k některým jednáním nebo úkonům – potom se hovoří o plné moci zvláštní (speciální). Některé právní úkony vyžadují zvláštní plnou moc vždy (např. u odmítnutí dědictví § 463 odst. 2 ObčZ). Požadavek zvláštní plné moci však neplatí pro prokuristu (srov. § 14 odst. 1 ObchZ).
Plnou moc je možno vystavit buď ke všem právním úkonům – potom se mluví o plné moci generální, nebo je možno jí pověřit pouze k některým jednáním nebo úkonům – potom se hovoří o plné moci zvláštní (speciální). Některé právní úkony vyžadují zvláštní plnou moc vždy (např. u odmítnutí dědictví § 463 odst. 2 ObčZ). Požadavek zvláštní plné moci však neplatí pro prokuristu (srov. § 14 odst. 1 ObchZ).
Naopak pro výkon některých činností je vyžadována plná moc ke všem úkonům. Příkladem jsou plné moci, jež se vystavují advokátovi pro zastupování před soudem (srov. § 25 odst. 1 OSŘ). Vždy z ní však musí být jednoznačně zřejmé, zda je vystavena ke všem právním úkonům, či pouze k některým a specifikováno, ke kterým. V opačném případě by byla neurčitá, a tudíž neplatná. Dále je možno rozlišovat plnou moc hmotněprávní (§ 31 a násl. ObčZ) a plné moci procesněprávní (např. § 24 OSŘ, § 17 správního řádu). Zde se blíže zabýváme plnou mocí hmotněprávní. Právní režim procesněprávních plných mocí vykazuje jisté odchylky.
Pluralita zmocněnců
Plnou moc lze udělit i několika osobám zároveň. Potom je obvyklé, aby plná moc vymezila, jakým způsobem tyto osoby jednají, tedy zda úkony může činit každá samostatně, zda je nutný projev vůle více zmocněnců a kolika, či zda musí jednat všichni společně. Naposled uvedený případ nastane ze zákona (§ 31 odst. 3 obč. zák.), pokud se plná moc omezí pouze na výčet zmocněnců, aniž by se blíže zabývala tím, jak budou tito jednat „navenek“.
Plnou moc lze udělit i několika osobám zároveň. Potom je obvyklé, aby plná moc vymezila, jakým způsobem tyto osoby jednají, tedy zda úkony může činit každá samostatně, zda je nutný projev vůle více zmocněnců a kolika, či zda musí jednat všichni společně. Naposled uvedený případ nastane ze zákona (§ 31 odst. 3 obč. zák.), pokud se plná moc omezí pouze na výčet zmocněnců, aniž by se blíže zabývala tím, jak budou tito jednat „navenek“.
Forma plné moci
V obecné řeči si pod označením „plná moc“ každý představí listinu. Zákon však obecně nevyžaduje, aby plná moc byla udělena písemně. Z důvodů právní jistoty to však bude pravidlem. Obligatorně písemnou formu musí plná moc mít pouze tehdy, pokud i sám úkon, ke kterému zmocňuje, musí být učiněn v písemné formě nebo pokud se netýká jen určitého právního úkonu. Ve zvláštních případech může být vyžadováno, aby podpis na plné moci byl úředně ověřen (např. při smlouvě o převodu nemovitosti, kde podpis na smlouvě musí být úředně ověřen).
V obecné řeči si pod označením „plná moc“ každý představí listinu. Zákon však obecně nevyžaduje, aby plná moc byla udělena písemně. Z důvodů právní jistoty to však bude pravidlem. Obligatorně písemnou formu musí plná moc mít pouze tehdy, pokud i sám úkon, ke kterému zmocňuje, musí být učiněn v písemné formě nebo pokud se netýká jen určitého právního úkonu. Ve zvláštních případech může být vyžadováno, aby podpis na plné moci byl úředně ověřen (např. při smlouvě o převodu nemovitosti, kde podpis na smlouvě musí být úředně ověřen).
Jednání v plné moci
Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli (§ 33 odst. 1 věta prvá ObčZ). Právo zde stanoví fikce, podle které se zmocněnec považuje za druhé já, alter ego toho, kdo jej k jednání zmocnil. Ale i sám zmocněnec zůstává stále subjektem práva, může sám jednat, uzavírat smlouvy, sjednávat závazky, vstupovat do právních vztahů. To vše může činit i ve vztahu k téže osobě, vůči níž je oprávněn podle plné moci vystupovat jako zmocněnec a reprezentovat zmocnitele. Jak se ale v takové situaci zjistí, zda např. smlouvu uzavřel on sám, či zda ji uzavřel jako zmocněnec s účinky pro zmocnitele? Proto je nutné vědět, že nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za někoho jiného, platí, že jedná vlastním jménem (§ 32 odst. 1 ObčZ).
Jedná-li zmocněnec jménem zmocnitele v mezích oprávnění zastupovat, vzniknou tím práva a povinnosti přímo zmocniteli (§ 33 odst. 1 věta prvá ObčZ). Právo zde stanoví fikce, podle které se zmocněnec považuje za druhé já, alter ego toho, kdo jej k jednání zmocnil. Ale i sám zmocněnec zůstává stále subjektem práva, může sám jednat, uzavírat smlouvy, sjednávat závazky, vstupovat do právních vztahů. To vše může činit i ve vztahu k téže osobě, vůči níž je oprávněn podle plné moci vystupovat jako zmocněnec a reprezentovat zmocnitele. Jak se ale v takové situaci zjistí, zda např. smlouvu uzavřel on sám, či zda ji uzavřel jako zmocněnec s účinky pro zmocnitele? Proto je nutné vědět, že nevyplývá-li z právního úkonu, že někdo jedná za někoho jiného, platí, že jedná vlastním jménem (§ 32 odst. 1 ObčZ).
Zmocnitel může při udělení plné moci ponechat svému zmocněnci volnou ruku, aby záležitost obstaral a úkony činil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Většinou však zmocněnci stanoví určité hranice, udělí mu jisté pokyny. Je zmocnitel vázán i jednáním zmocněnce, ve kterém se tento od jeho pokynů odchýlil? Není, ale pouze za podmínky, že pokyn vyplýval z plné moci (potom se uplatní pravidla o excesu z plné moci – viz níže). Pokud naopak z plné moci nebylo zřejmé, že zmocněnec je ve svém jednání za zmocnitele limitován a jak, pokyny udělené zmocněnci nemají vliv na platnost jeho jednání vůči třetím osobám, pokud tyto osoby o pokynu nevěděly (srov. § 32 odst. 2 ObčZ).
Poněkud obtížnou konstrukcí obecného pravidla s dvěma úrovněmi výjimek se stanoví toto: Zmocnitel je bez dalšího vázán jednáním svého zmocněnce vůči třetí osobě, pokud třetí osoba nevěděla a z obsahu plné moci ani vědět nemohla, že zmocněnec porušuje zmocnitelovy pokyny.
...
• Pokračování tohoto textu naleznete ZDE.
VZOROVÁ PLNÁ MOC pro prodej nemovitosti v případě spoluvlastnictví
Plná moc
Já, níže podepsaná Jana Nováková, r.č………….., bytem ………….,
z p l n o m o c ň u j i
touto listinou svoji sestru a spoluvlastnici druhé poloviny nemovitostí Jitku Novákovou, r.č. ……….., bytem …………, k tomu, aby mne zastupovala a jednala za mne při prodeji mého podílu jedné ideální poloviny na domě čp. 5 postaveném na pozemku stp. č. 15, se stejným podílem na pozemku stp. č. 15 a zahradě p. č. 25, včetně stejného podílu na všech součástech a příslušenství, vše v katastrálním území Bezděz, tyto nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví č. 10, pro obec a katastrální území Bezděz, u Katastrálního úřadu v České Lípě, zejména k:
- podpisu kupní smlouvy na prodej uvedeného podílu na nemovitostech s manžely Evou a Romanem Bílými, oba bytem: ……, jakožto kupujícími, za celkovou vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši 600 000 Kč (slovy šestsettisíckorunčeských);
- podpisu návrhu na vklad vlastnických práv k příslušnému katastrálnímu úřadu;
- přebírání veškeré korespondence od katastrálního úřadu, finančního úřadu případně dalších orgánu či institucí v souvislosti s prodejem uvedených nemovitostí;
- převzetí mého podílu kupní ceny, tj. 300 000 Kč (slovy třistatisíckorunčeských) od kupujících;
- podání přiznání k dani z převodu nemovitostí k příslušnému finančnímu úřadu.
- podpisu návrhu na vklad vlastnických práv k příslušnému katastrálnímu úřadu;
- přebírání veškeré korespondence od katastrálního úřadu, finančního úřadu případně dalších orgánu či institucí v souvislosti s prodejem uvedených nemovitostí;
- převzetí mého podílu kupní ceny, tj. 300 000 Kč (slovy třistatisíckorunčeských) od kupujících;
- podání přiznání k dani z převodu nemovitostí k příslušnému finančnímu úřadu.
Prohlašuji, že Jitka Nováková je o mých záměrech zcela informována, a že naše zájmy nejsou v rozporu.
V ……………… dne ……………
……………………………
Jana Nováková
Jana Nováková
• více než 1300 vzorových dokumentů jako je tento najdete v softwaru FIREMNÍ PRÁVNÍK.Demoverzi a všechny informace, včetně možnosti zakoupení naleznete ZDE.
