ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Rumburakův hrad ukrývá vojsko i poklad

view counter

Kunětické hoře u Pardubic, které místní říkají s láskou Kuňka nebo Rumburakův hrad, se váže řada unikátních legend.

Kdysi se prý na hradě ze 14. století usídlila komenda templářů. V roce 1833 zříceninu navštívil i známý bard Karel Hynek Mácha při své zpáteční cestě z vandru do Krkonoš. Zařadil ji do své připravované knihy „Hrady spatřené“ a dodnes se zachovala její kolorovaná kresba.

 

 

Co se nachází v nitru Kuňky?

Podle unikátní legendy se v nitru sopečné vyvřeliny Kunětické hory skrývá obrovská síň, kde spí svatováclavské vojsko, jakási méně známá „záloha“ blanických rytířů. Mezi oběma zemskými vojsky je však jeden velký rozdíl - zatímco jihočeští vojáci spí v podzemí hory Blaník v nepřístupné jeskyni, do svatyně svatováclavských rytířů je možno jednou za rok nakouknout a podívat se tak do stájí a zbrojnice národních zachránců.

Rytíři podle všeho chrání v Kunětické hoře nejen českou zemi, ale také bájný poklad ze zničeného Opatovického kláštera. Podle legendy se totiž buď přímo v hoře, nebo v podzemní chodbě do ní vedoucí, která kdysi spojovala Kuňku s pardubickým hradem, skrývá poklad opatovických mnichů. Měl by být zamaskovaný v sudech s vínem. Ti si sem své poklady, získané ožebračováním poddaných a kupčením s odpustky, schovali, protože se - oprávněně - obávali přepadení kláštera a jeho vyloupení závistivými loupeživými rytíři. Podle jedné pověsti však majitel Kuňky náhodou zjistil, co se v sudech skrývá, přikázal z nich vysypat zlato, nahradit je opravdovým vínem a takto je i mnichům také vrátil s vědomím, že si těžko na něj budou stěžovat.

Podzemní chodba pod Kunětickou horou skutečně existovala až do konce 18. století, občas se v ní prý i zjevovali duchové zavražděných opatovických mnichů, než jí na příkaz majitele pardubického panství zatopili.

 

Zázračné třešně

V dobách panování Viléma z Pernštejna, který tehdy ještě sídlil na Kuňce, zde těžce onemocněl jeho syn. Vrstevníci z podhradí, kam si malý Vojtěch často chodil hrát a nosil dárky nebo jídlo z hradní kuchyně, si lámali hlavu, jak mu pomoci a vyléčit ho. Napadlo je natrhat mu proslavené kunětické třešně z podhradí. Následovníkovi vládce kraje sladké ovoce zachutnalo natolik, že hradní lékař dovolil dětem, aby ho přišli i s košíkem třešní navštívit častěji. Tak se i stalo a díky tomu se zdravotní stav malého pacienta brzy začal lepšit, až konečně mohl vstát uzdravený z postele. Na památku jeho šťastného vyléčení a zachránění kunětickými třešněmi se pak konaly v Pardubicích každoročně třešňové slavnosti. Sice časem zanikly, ale byly několikrát obnoveny. A sad se zázračnými třešněmi? Ten roste v podhradí dodnes.

(bla)