Rekondiční cvičení a masáže

Při výuce tělesné výchovy jsem musel občas řešit problém, který k tělesné výchově patří. Jsou to nejrůznější drobné úrazy typu naražení, zakopnutí a pádů, nakopnutí, prostě problém boulí a modřin. Samozřejmě, že jsem chtěl postiženým pomoci a přitom jsem zjišťoval zajímavé věci. Děti si často podvědomě na bolavé místo položily dlaň a tím se bolest tlumila. Pokud jim i někdo jiný než ošetřující lékař přidržel postižené místo, přestaly naříkat i plakat, prostě bolest ustupovala.

Dlouho jsem si myslel, že tuto prudkou změnu způsobuje práce rukou na zraněném svalu. Teprve, když jeden chlapec dostal ránu míčem do obličeje, jsem si uvědomil, že tady nikdo se žádnými svaly nepracoval a přitom po přiložení rukou byl výsledek stejný, chlapci byla tímto bolest stažena. Tak jsem se dostal k práci s energiemi a začal jsem se o to více zajímat. Pustil jsem se do shánění dostupné literatury, filmů a získávání dalších zkušeností, abych pronikl do problematiky působení energií.

Vše se dá naučit

Když jsem po 25 letech odešel ze školství, začal jsem pracovat jako profesionální masér. Své teoretické znalosti o působení energií jsem začal používat v praxi. Nejprve jsem začal s klasickými masážemi, cvičil jsem s pacienty po večerech a tím zlepšoval kvalitu léčby, práci se svaly a kosterním systémem. Učil jsem je správně dýchat, správně pracovat s tělem a postupně jsme začali pracovat s energií podle hesla: Pravý mistr není ten, kdo má nejvíce žáků, ale ten, kdo vytváří nejvíce mistrů. Postupně jsem své poznatky z práce s energií učil ověřovat na cvičení své pacienty, učil jsem je vnímat energii přírody, stromů, vody, učil jsem je nabíjet se energií i navzájem. Nejvíce práce a soustředění nám dalo i prověření energie mysli. Také jsem je učil pracovat s pravou hemisférou, aby se naučili řešit běžné denní situace i své zdravotní problémy.
Učil jsem je meditovat a pracovat v hladině alfa. Jako učitel jsem vychoval řadu masérů v masérských kurzech, s velkou většinou bývám i v kontaktu a pomáhám jim při řešení složitých pacientů. Během let jsem své znalosti rozšířil i o metodu baňkování, masáž lávovými kameny, japonskou masáž Yumeiho – kterou používám především na srovnání postavení kyčlí, ale i reflexní masáž Shia a tu nejzajímavější – bezkontaktní masáž – kde právě využívám poznatků za celou dobu své praxe v práci s energií. Každý člověk je originál, každá páteř má své originální slabiny.

Celé tělo má společné vazby na svalovinu, klouby i obratle

Tělo je jednotou fyzické a duševní stránky, řada nemocí vzniká v mysli. Je třeba se vždy dobře zamyslet, jak s daným pacientem pracovat, jak být trpělivý, nespěchat a naučit trpělivosti a soustavnosti i pacienta. Nic nelze udělat jen mávnutím kouzelným proutkem. Tělo, které léta tuhlo a nemělo správné postavení páteře, osy pánve, osy ramen, léta bylo zanedbáváno a drženo ve špatném postavení, nelze srovnat okamžitě, chce to prostě čas. Je ale krásné potkávat zdravé lidi bez bolesti, kteří už ví, co jejich tělo potřebuje, jak správně držet tělo, jak cvičit, jak dýchat, a pokud náhle nastane problém, tak jak o něj pečovat.
Za léta praxe jsem se setkal s různě zajímavými případy a ne vždy šlo jednoznačně pomoci, například u onkologicky nemocných pacientů se masáž nemohla použít. Ale člověk si může pomoci i sám jógou prstů, správně volenou akupresurou, ale hlavně svou myslí. Člověk by měl ctít biorytmy, a především by se měl mít rád. Práce maséra není lehká, stejně jako není lehká práce učitele. Každý jde svou vlastní cestou a nic na ní není náhodou. Zdraví se nedá podplatit, o zdraví se musí bojovat a pečovat.

Mgr. Jeroným Lissnik