Ptačí katastrofy

V říjnu 1846 se v některých částech Francie vyskytl podivný jev – červený déšť plný ptáků – mrtvých nebo polomrtvých . Z vědeckého hlediska není do dnešní doby jasné, co způsobilo onu červenou barvu. Co se týče ptáků, kteří v tom divném dešti padali k zemi, byly to stovky nebo snad tisíce špinavých křepelek, červenek, skřivanů, kachen a vodních slípek. Většina z nich byla pravděpodobně mrtvá již při dopadu. Jen pár z nich se pokoušelo mávat při pádu křídly, čímž si prodloužili život o několik hodin. Vědci z Grenoblu prozkoumali všechny dostupné skutečnosti a shodli se v tom, že se jedná o velice neobvyklý jev, jehož příčina není zcela jasná.

Přesto se podobné jevy vyskytly i jinde. V červnu roku 1896 vyvrhla obloha nad Baton Rouge v Louisianě značně početné hejno mrtvých ptáků. Jednoho jasného dne byli náhle vyděšení obyvatelé Baton Rouge zasypáni mrtvými datly, drozdy, kosy, špačky a několika mrtvými kachnami. Ti, kteří se zajímali o ornitologii, zjistili, že mezi stovkami ptačích druhů se vyskytovaly i druhy velice vzácné, a dokonce některé zcela neznámé. Také se tam objevili ptáci, kteří vypadali jako kanárci.
V srpnu roku 1960 se podobná událost stala v Capitole v Kalifornii. Policista Ed Cunningham jel se služebním vozem na obvyklou obhlídku ulic města, bylo krátce po půl třetí ráno. Náhle se ve světle reflektorů cosi mihlo. Zastavil auto a všude kolem začali padat mrtví ptáci. Byli velcí, takže se policista bál vystoupit, aby jej některý nezranil.
Když mu to okolnosti dovolily, policista odjel z Capitoly do Cliffside a potom do West Cliff Drive, asi sedm kilometrů po dálnici podél pobřeží. Dálnice, pláž a celé okolí bylo poseto mrtvými ptáky.

Následujícího rána se obyvatelům postižené oblasti naskytla zvláštní podívaná – elektrické dráty byly ověšeny mrtvými ptáky jako girlandami. Ptáci byli identifikováni jako Soothy Shearings, druh buřňáka, jehož rozpětí křídel přesahuje sedmdesát pět a délka těla čtyřicet pět centimetrů. Jsou to tuláci Tichého oceánu, cestují ze svých hnízdišť v Austrálii přes pobřeží Japonska a Aleut a potom dolů na západní pobřeží Ameriky.
Oficiální odhad říká, že v okolí Capitoly zahynulo asi čtyři tisíce těchto velikých ptáků. Další přibližně dva tisíce pád přežily, ale nebyly schopny se přemístit.
Existuje mnoho teorií, které se snažily vysvětlit podivnou záplavu mrtvých buřňáků – špatná strava, oslnění městskými světly, nějaká vzácná ptačí nemoc… Pitva mrtvých ptáků však žádnou z těchto hypotéz nepotvrdila. Odborníci se shodli pouze na tom, že se ti ptáci zabili pádem. Ale proč spadli, to zůstává dalším neodhaleným tajemstvím.
(ngn)