Proč potřebujeme pohyb

Výrazné omezení tělesné námahy způsobuje mnoha lidem problémy související s tělesným, duševním nebo citovým zdravím. Jedna britská zdravotnická instituce před časem uvedla, že pasivní děti mívají menší sebeúctu, zato silnější úzkost a stres. V porovnání s aktivními dětmi je u nich rovněž větší pravděpodobnost, že začnou kouřit a brát drogy. Zaměstnanci, kteří nejsou příliš aktivní, bývají též častěji v pracovní neschopnosti. A ve vyšším věku takoví lidé nemají při běžných činnostech potřebnou svalovou sílu a pružnost. Jsou tudíž víc závislí na druhých a mívají též horší duševní zdraví.

V tomto směru se obdobně vyjádřil Kanadský výzkumný institut pro tělesnou zdatnost a duševní styl, že i Kanaďané jsou v práci daleko méně fyzicky aktivní, než bývali dříve, takže míra aktivity obecně klesá. Přibližně 48 procent Kanaďanů má nadváhu, z toho dokonce 15 procent trpí obezitou. Také univerzita v Kuopio ve Finsku varuje, že v důsledku obezity a sedavého způsobu života rapidně stoupá výskyt cukrovky II. typu, a to na celém světě.

Jsou skutečně takové obavy na místě, že by mohl být nedostatek pohybu pro naše zdraví opravdu tak škodlivý? Všeobecně se uznává, že ve srovnání s aktivními lidmi mívají pasivní lidé vyšší krevní tlak, hrozí jim větší nebezpečí mozkové mrtvice, infarktu, osteoporózy a některých druhů rakoviny, přičemž mají větší sklon k obezitě. Počet lidí, kteří mají buď nadváhu nebo jsou obézní, neúměrně stoupá. Hlavní příčinou je kombinace kalorické stravy se sedavým způsobem života, jež má například v USA na svém kontě epidemii obezity.
(kov)