Chytrý špičkový marketing.
view counter

Příběhy hliněných tabulek

view counter

V roce 1840 došlo u řeky Tigris k zajímavému objevu. V ruinách dvou sumerských měst Ninive a Nippur našli archeologové přes 30 tisíc hliněných tabulek, které tvořily knihovnu asyrského krále Ašurbanipala. Na tabulkách je zapsané poznání a historie čtyř civilizací, které byly kdysi po potopě kolébkou celého lidstva - Sumerů, Akkadů, Asyřanů a Babyloňanů. Z tabulek se dozvídáme nejméně o stu oblastech vědy a poznání, které byly odevzdané Sumerům dvanácti bohy.

Nacházíme tam i mýtus o potopě, o kterém vypráví "otec lidí" Utnapišti. Stejně jako v biblickém Noemově příběhu Utnapišti buduje archu, na kterou bere lidi a zvířata. Když chce zjistit, zda už vody klesly a objevila se pevnina, vypouští z archy holuba. Obrovské poznatky z oblasti astronomie, zapsané na hliněných tabulkách, dnes šokují nejednoho vědce. Ukazuje se například, že před šesti tisíci roky Sumeři věděli, že Země je kulatá a otáčí se kolem Slunce. Nebe rozdělili na dvanáct znamení zvěrokruhu. Věděli, jak jsou umístěny všechny planety v naší sluneční soustavě a znali čas jejich oběhu.

Jak k tomu dospěli, když Uran byl objeven až v roce 1782 (kdy se podařilo zkonstruovat dostatečně silné čočky), Neptun v roce 1846 a Pluto dokonce až v roce 1930? V Ašurbanipalově knihovně lze nalézt neobyčejný příběh o desáté planetě Marduk, která se nachází v naší sluneční soustavě. Proč jsme ji však doposud neobjevili? Hliněné tabulky tvrdí, že dráha Marduku má tvar prodloužené elipsy a na oblet kolem Slunce a přiblížení se k Zemi potřebuje 3600 let. Tento konkrétní moment má pro lidstvo obrovský význam. Víme-li, kdy k němu dojde, mohli bychom předpovídat případné povodně, zemětřesení a výbuchy sopek, které již nejednou ničily naši planetu.

Sumerové tvrdili, že bohové přišli na Zemi hledat zlato. První doly na zlato podle nich vznikly v jižní Africe a právě tam se našly zajímavé artefakty, staré 2,8 miliardy roků. Dokonce i ortodoxní archeologové přiznávají, že našli důkazy o tom, že doly na zlato byly využívané už před padesáti a dokonce i před sto tisíci roky!

Na tabulkách z Ninive jsou vyryty obrázky dolů a šachet, ale i bohů, kteří se zabývali využíváním nerostů a minerálů. Texty hovoří o tom, že bohové získávali zlato dávno předtím, než se na planetě objevili lidé. Tato práce však pro ně byla příliš těžká, a tak se rozhodli stvořit pracovní sílu. Na jedné z tabulek je popsané, jak k tomu došlo. Vajíčko opice bylo oplodněné bohem jménem Enki. Oplodněné vajíčko umístili do lůna bohyně matky Nimursag. Bytosti zrozené tímto způsobem, žel, měly hodně chyb: neplodnost, choroby jater a ledvin, měly problémy udržet moč. Další experimenty byly úspěšné a první podařenou sérii lidí pojmenovali Adamu... Mezi hliněnými tabulkami je i rytina představující boha Enki a bohyni Ninki, kteří drží na kolenou prvního člověka.

Tyto příběhy z hliněných tabulek znějí jako další verze mýtu o stvoření člověka bohy a vědci je vnímají jako obyčejné pokusy vysvětlit neznámé zákony přírody národy bez vědeckého poznání. Existují však lidé toužící po pravdě, neúnavní badatelé, jako například světoznámý Z. Sitchin, kteří považují tyto záznamy za zápis nejslavnějších lidských - lépe řečeno historických - událostí. Stačí, když si místo slova "bůh" dosadíme slovo "mimozemšťan" a místo slova "kočár" "kosmická loď"', abychom měli jako na talíři podanou pravdu o původu člověka.

Je pochopitelné, že současný člověk se bouří myšlence, že je výsledkem genetického experimentu obyvatel planety Marduk. Problémem ovšem zůstávají neobyčejné vědomosti Sumerů (ale i indiánů kmene Hopi, afrických Dogonů a jiných), které si lze těžko vysvětlit. Možné je však i to, že před potopou existovala na Zemi vysoce vyspělá civilizace (Atlantiďanů?).

ochopitelně nejen tato, ale i mnoho jiných záhad dávné minulosti umožňuje předpokládat, že se kdysi dávno dělo na Zemi něco, o čem dnes nemáme ani ponětí.
(han)