Chytrý špičkový marketing.
view counter

Potomci Saturna

view counter

Kdysi, když světu vládli římští bohové, nesměly ženy samy nechodit do lesa nebo na pole, protože tam číhají fauni, tvorové nezkrocené povahy, kteří neodbytně obtěžují každou osamělou nymfu nebo dívčinu z masa a kostí. Odkud přišli do světa, není známo. Hovoří se, že jejich pradědečkem byl mocný Saturn, bůh zásevů, nebo Sterces, který vládnul navážení hnojiva na pole (stercus znamená v latině hnůj). S kým Sterces hřešil, nevíme, protože pramáti fauna není známa. Známo je však jméno dědečka, byl to Pikus a byl bohem polí, lesů a předpovídání. Měl dobrou pověst. Zamiloval se do sličné nymfy Keneses a zůstal jí věrný, což pro něj špatně skončilo. Zatoužila si s ním zažertovat mstivá bohyně Kirke, a když odmítl její návrhy, proměnila ho v datla. Naštěstí před tím ještě Pikus stačil zplodit dva potomky, a to Fauna, který se po otci ujal vlády nad polem, lesy a nad věšteckým uměním, a Faunu, bohyni plodnosti a zvěře.

Oběma dětem věrného manžela Římané často přinášeli oběti a prosili je o úrodu, zdraví, hojnost dobytka i o potomstvo. Pokud někdo potřeboval radu nebo předpověď Fauna, putoval do posvátného háje v blízkosti Tibery nad zřídlem Albunea, kam mu bůh poslal prorocké sny. Každým rokem 15. února se ke cti Fauna pořádaly slavnosti. Kněží zde obětovali kozla, z jeho kůže řezali řemeny, kterými opásali svá bedra. Takto nastrojení, umazaní obětní krví, s křikem běželi přes město. Chodce, které potkávali, bili posvěcenými řemeny, což mělo smývat jejich hříchy, přinášet úspěch v životě a ženám plodnost.

Slavnosti k uctění Fauny se účastnily výlučně ženy. Během bohoslužeb se modlily za plodnost a štěstí v manželství, za zdraví pro sebe i pro rodinu, za blaho Říma. Sály byly ozdobeny vinnými ratolestmi a květy s výjimkou myrty, kterou Fauna nesnášela. Bohyně toho příliš nevydržela a po skleničce dělala hlouposti a vyvolávala skandály. Když jednou opět přebrala, Faunus ji přetáhl myrtovou metličkou, i když sám nebyl prost těchto hříchů.
Faunus, který se podobal kozlovi, nevzbuzoval touhu žen, ale přesto nenechal žádnou na pokoji. Když mu některá padla do rukou, trápil ji tak dlouho, až mu byla po vůli. Tak si políčil na Eufemu, ochránkyni múz, i na sličnou Selenu. Jiné nymfy se snažily mu vyhnout. Panenská Pitys se proměnila v jedli (Faunus později nosil její větvičky na krku) a Sirinsk, jedna ze společnic Diany s překrásným hlasem, se změnila v keř rákosí, ze kterého si Faunus vytvořil flétnu.
(toh)

 


 

...Telefonujte nejlevněji na českém trhu...