Chytrý špičkový marketing.
view counter

Ozvěny dávných časů...

view counter

Britská archeoložka Jacqui Woodová se před více než 15 lety přestěhovala do Cornwallu, do Saveock Water. Místo si vybrala záměrně. Cornwall je obestřen mýty a folklórem, představoval pro ni ideální místo pro její práci v experimentální archeologii. Netušila však, že narazí na důkazy dávného praktikování čarodějnictví, že najde stopy po rituálech a magických obřadech. A to na vlastním pozemku!

Vše začalo nenápadně. V rámci výzkumu začala archeoložka stavět starodávnou pec a při kopání do země objevila udusaný hliněný podklad, který mohl být základnou někdejších obydlí. Ale vzhledem k jiným projektům se J. Woodová do dalšího a podrobnějšího průzkumu pustila za pomocí studentů až po roce 2001. Našli na místě hned několik podivných obdélníkových otvorů s bizarními předměty - s labutí kůží a peřím, s kamínky a ptačími drápy. Další podobné nehluboké jámy byly ale prázdné. Zjistilo se, že kameny pocházejí z pobřežní oblasti vzdálené 15 mil. Proč je sem někdo nosil z takové dálky? Muselo to mít zvláštní význam a J. Woodovou napadlo, že to může souviset s dávnými rituály a s magií.

V roce 2005 pak se studenty našla v jámě vystlané labutí kůží s peřím i zbytky několika desítek vajec. V několika byly plně vyvinuté zárodky ptáčat, těsně před vylíhnutím. Vedle vajec ležely z každé strany ostatky strak. To jsou ptáci, kteří byli ve staré Anglii spojováni s pověrami o štěstí. Analýza labutího peří datovala nález zhruba do roku 1640 našeho letopočtu. To byla pohnutá doba, v Anglii probíhala občanská válka a čarodějnictví se trestalo smrtí. Jacqui Woodová přemýšlela nad tím, kdo byl ochoten v tak těžkých časech riskovat smrt upálením na hranici. Tím spíš, že prováděl rituál s labutími atributy! Labutě byly královskými symboly a velmi nebezpečné tak bylo už pouhé zabití těchto ptáků.

Archeoložka došla k závěru, že se mohlo jednat o oběti pohanské bohyni Brigid nebo sv. Bridget, patronce dětí a kojenců. Když se žena kdysi vdala a nemohla otěhotnět, o pomoc mohla patronku poprosit prostřednictvím tzv. oběti sv. nevěsty. A pokud následně otěhotněla, obsah jámy musel být vypálen.

Časem jiné nálezy naznačily, že se tu prováděly i jinak zaměřené rituály. Výzkumný tým Jacqui Woodové odkryl prostor pečlivě lemovaný bílým křemenem, v němž byly zbytky textilních látek, středověkých špendlíků, části bot, zbytky vřesových větviček, lidské nehty a vlasy. Fragmenty látek z vlny a hedvábí musely zcela jistě patřit někomu výše postavenému, jiné, hrubě tkané látky byly zcela jistě z oděvů lidí nižšího statusu. Mnozí odborníci se kloní k názoru, že se tu prováděla milostná magie, kouzla na lásku.

V roce 2008 byly odkryty jámy s ostatky zvířat (koček, psů, prasete) a pak byl nalezen železný, asi sedmipalcový disk. Z jedné strany ho kryla labutí kůže, z druhé zvířecí srst. Výsledky radiokarbonové analýzy všechny šokovaly. Jasně prokázaly, že rituály zde probíhaly také ve století 18. a dokonce i v období kolem roku 1950! Ještě v minulém století se tu scházely čarodějky. A kdo ví, možná se tu v okolí tajně provádějí rituály i dnes...
(xar)