ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Obávaný a záhadný pernštejnský kámen

view counter

Jedním z největších a nejkrásnějších hradů na Moravě je Pernštejn. A je také jedním z nejstarších. V jeho zdech se dodnes nalézají záhadná astrologická znamení, která mohou přinést smrt, ale také bohatství a slávu.

Podle legendy hrad založili už předchůdci slavného rodu se zubří hlavou v erbu, kdysi jednoho z nejmocnějších v Českém království. Ovšem podle moravské zemské pověsti místo znal již věrozvěst Metoděj v 9. století. Když tudy putoval, zarazil do země svou hůl, ze které vyrostl mohutný tis. O něm se věřilo, že dokud bude zelený, bude hrad stát – a dosud tento mohutný strom na hradě opravdu ukazují.

 

 

Podivná astrologická znamení

K Pernštejnu se samozřejmě vztahuje řada pověstí, bájí a legend. Na různých místech se na jeho zdech dodnes zachovala podivná astrologická znamení a znaky. V jednom z okenních výklenků hradní kaple je pak zazděna mramorová deska, na níž je reliéf s tajným písmem v cyrilici, rozdělený křížem. Místní legenda říká, že kdo na kámen sáhne, do roka zemře. A starousedlíci si ještě pamatují na několik záhadných a nevysvětlitelných úmrtí, vesměs za hodně ošklivých okolností.

Jiná legenda zase říká, že pod deskou je ukryt hradní poklad. Když jí ale někdy v 19. století během opravy hradu dělníci sejmuli, nic nenašli. Třetí verze legendy o záhadném nápisu pak říká, že na desce je složitě zašifrován chronogram založení Pernštejna a křížek na ní je ve skutečnosti plánek vedoucí k zakopanému hradnímu pokladu nebo k ústí dodnes neobjevené tajné podzemní chodby.

 

Za lež do pekla

I na Pernštejně se zjevuje přízrak Bílé paní. Za svého života to byla dcera hradního pána, kterou její vlastní otec ve vzteku zabil. Podle jedné verze se jednalo o dceru polského velitele hradu Žibřida (bylo to na počátku 11. století, kdy Perštejn krátkodobě ovládl polský král Boleslav Chrabrý), která se snažila překazit příměří a byla otcem potrestána. Stejně tak se ale Bílou paní může skrývat Adléta z Pernštejna, kterou její otec poslal na hrad Veveří, kde otěhotněla s místním žoldnéřem. Aby unikla hanbě - psalo se 13. století - křivě svému urozenému nápadníkovi přísahala, že je stále pannou a na místě se za to propadla hanbou. I proto je duch Bílé paní občas viděn s děckem v náručí.

Poslední možností je pak Markéta, dcera Bavora z Pernštejna, která v první polovině 15. století uprchla z hradu a po čase se její duch zjevil nešťastnému otci a popsal mu místo, kde leží její nepohřbené kosti. Ať tak či tak, není divu, že zjevení většinou předcházelo špatným událostem, zvláště když byla Bílá paní spatřena v černých šatech.

Ještě v roce 1626 ji osobně hned dvakrát zahlédl nechvalně proslulý jezuita a ničitel českých knih Jan Drachovský. Jiný, tentokrát vlastenecký, jezuita Bohuslav Balbín zase ve svém místopisném díle zaznamenal tragický osud hradního sluhy, který se opilý pokusil přízrak pernštejnské paní dostihnout a chytit. Zjevení ho sevřelo tak silně, že na místě vypustil duši.

Jiná pověst vypráví o marnivé komorné, která se tak dlouho fintila před zrcadlem, až zapomněla jít na mši a propadla se za to do pekla. Její přízrak tak dodnes chodí o půlnoci chodbami hradu s rozpuštěnými vlasy a hřebenem v ruce. Zrcadlo, před kterým stála, je na Pernštejně stále k vidění.

Petr Blahuš