Merkur překvapuje!

Sonda Messenger obíhá kolem planety Merkur. Data, která nasbírala a zaslala na Zem, byla pro astronomy velkým překvapením. Dosavadní poznatky o planetě i její historii se budou přepisovat! Záznamy sondy mimo jiné vykazují existenci létajících částic na povrchu planety. Vzhledem k blízkosti Slunce se ale předpokládalo, že se na povrchu Merkuru musí všechny látky zákonitě vypařit. Vědce překvapila i krajina, s jakou se dosud na jiných planetách nesetkali. Povrch severní polokoule je pokryt dírami a prohlubněmi (o velikosti několika metrů až kilometrů), připomíná prý doslova ementál. Díry jsou na planinách, stěnách kráterů, prostě všude. Odkud se tam vzaly? Badatel David Blewett vylučuje, že by vznikly vulkanickou činností nebo po pádech meteoritů.

Podle jeho hypotézy může být jejich zdrojem sublimace oxidu uhličitého (jeho přechodu z tvrdého - ledového - skupenství na plynné). Pod povrchem Merkuru jsou totiž velice nízké teploty a ukrývají se tu tak zřejmě zásoby oxidu uhličitého ve formě ledu. Sluneční žár způsobuje proměnu ledového oxidu uhličitého v plyn, během níž mohou části pevného oxidu uhličitého vylétnout nad povrch. Jak následně dopadají, tvoří v okolním povrchu prohlubně. Záhadou pro náš vědecký svět zůstává i chemické složení planety. Rentgenový spektrometr zatím ukázal, že je na Merkuru desetinásobně více síry než v plášti planety Země, ale poměr draslíku a thoria odpovídá stavu na dalších terestrických planetách. A otázkou je taktéž samotný vznik planety Merkur, protože údaje z Messengeru vyvracejí dosud platné teorie.
(xar)