ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Magická moc jantaru

view counter

Tajemný původ a zlatavá krása jantaru upoutávaly člověka po tisíce let. Navíc se zdálo, že jantar má v sobě úžasnou moc. Kolem roku 600 před naším letopočtem řecký učenec Thales pozoroval, že když se jantar tře kouskem látky, získává schopnost přitahovat peří a kousky slámy. Tento zázrak pochopitelně představovala statická elektřina. V některých jazycích je slovo "elektřina" dokonce odvozeno od řeckého slova jantar - totiž "elektron". Teprve o dva tisíce let později zjistil anglický fyzik William Gilbert, že statickou elektřinu vytvářejí i jiné látky než jantar.

 

Zlato severu

Přibližně v letech 54 až 60 našeho letopočtu vyslal římský císař Nero jednoho vojenského velitele, aby pátral po zdroji vzácného jantaru. Cestoval na sever a našel ho na pobřeží Baltského moře. Odtamtud pak přinesl stovky kilogramů jantaru, který byl v Římě vysoce ceněn pro svoji krásu i údajnou schopnost chránit toho, kdo jej nosí. Jantar se také stal součástí léků a mastí. Podle římského historika Plinia byl tak oblíbený, že vyřezávaná jantarová soška měla větší cenu než zdravý otrok. Nejstarší civilizace v severní Evropě vyměňovaly jantar, kterému se někdy též říkalo zlato severu, za železo, měď a další zboží z jihu. Ve středověku byl v Evropě obchod s jantarem přísně kontrolován příslušníky řádu německých rytířů, kteří se v té době vrátili z křižáckého tažení. Neoprávněné sbírání jantaru se v té době trestalo dokonce i smrtí.

 

Ztvrdlá pryskyřice

Na otázku - co je to vlastně jantar, odpovídají odborníci z Karibské oblasti, že se jedná o ztvrdlou pryskyřici, pocházející z jednoho druhu již vyhynulého tropického listnatého stromu. Některé další příbuzné druhy, kterým se tam říká "algarroba", dosud rostou nejen v Karibské oblasti, ale i ve Střední a Jižní Americe. Avšak druh, který se nejvíce podobá vyhynulému "jantarovému stromu", se v současnosti vyskytuje pouze ve východní Africe. Jantar z baltské oblasti potom pochází z jehličnatého stromu. Vzniká tím, když je kůra stromu nějakým způsobem narušena. Buď se ulomí větev, je poškozen kmen nebo dojde k napadení stromu dřevokazným hmyzem. Na povrch pak vytéká lepkavá pryskyřice, jejímž úkolem je uzavřít poškozené místo. Na rozdíl od mízy, jež je tvořena vodou a výživnými látkami, obsahuje pryskyřice terpeny, alkoholy a estery.

Za vhodných podmínek pryskyřice pomalu ztvrdne v jantar, který je v podstatě fosilizovanou pryskyřicí ze stromů, které rostly v dávné minulosti. Aby pak vznikl takový jantar, ze kterého se dají zhotovovat lesklé šperky, musí nejprve ztvrdlá pryskyřice ležet dlouhou dobu hluboko pod zemí, obvykle ve vlhkém jílu nebo písčitém sedimentu. Mnoho nalezišť jantaru také leží v nedostupném hornatém terénu, který pokrývají bujné lesy. Jantar lze sice najít všude na světě, ale jen asi ve dvaceti oblastech v takovém množství, aby se jej vyplatilo těžit. V současnosti se většina jantaru těží zejména v Pobaltí, Dominikánské republice a v některých částech Mexika.


Jantar jako afrodiziakum

Jantar nejčastěji mívá teplé odstíny žluté a zlaté barvy. Každým rokem je však v Dominikánské republice nalezeno rovněž několik kousků modrého jantaru. K ještě vzácnějším pak patří zelený jantar. Předpokládá se, že tato barva je nejspíše způsobena odlišným složením pryskyřice a minerálů v hornině, ve které jantar dlouho ležel. Jak bylo zjištěno, může mít jantar svým magickým působením vliv jak na psychický, tak i zdravotní stav mnoha jednotlivců. Například se uplatňuje při chřipce a nachlazení, při průjmech a ledvinových kamenech. Podporuje hubnutí i očištění organismu od jedů a škodlivin. S jeho pomocí snadněji dochází k překonávání minulosti, traumat z dětství, zrovna tak jako fóbií všeho druhu. Je také vhodný proti depresím, ovlivňuje něžné projevy v sexu a též působí jako afrodiziakum.
(pk)