ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Kontrola nemocných zaměstnavatelem

Jaké právní nástroje budou mít zaměstnavatelé pro řešení nemocenské agendy a připadnou kontrolu "svých" práce neschopných? Co vše platné zákony v tomto směru podnikatelům umožňují, na to Lobby odpovídala JUDr. Nataša Randlová, partner advokátní kanceláře Procházka Randi Kubr.

view counter


Paní doktorko, kterým právním předpisem se vztah zaměstnavatele a nemocného zaměstnance bude od 1. ledna 2009 řídit?
Zejména paragrafy 192 až 194 Zákoníku práce a novým zákonem o nemocenském pojištění. Vzhledem k jejich propojení je nutné, aby se zaměstnavatelé seznámili s oběma předpisy. Nelze ani opomenout, že výměnou za vyplácení této náhrady mzdy se zaměstnavatelům sníží odvody na nemocenské pojištění, tedy i ustanovení zákona o pojistném na sociální zabezpečení pro ně budou hrát nemalou roli.


Jaké má firma možnosti při kontrole práce neschopného pracovníka? Co vše mohou zaměstnavatelé kontrolovat a co už ne?
Kontrola dodržování tzv. režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v období pivních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je upravena Zákoníkem práce. Ze zákona je však omezena na kontrolu, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek.
Jiné aspekty léčebného režimu, jako například to, zda zaměstnanec leží v klidu na lůžku či dodržuje předepsanou dietu, nebudou moci zaměstnavatelé zkontrolovat Žádný postih ze strany zaměstnavatele tak nebude například hrozit zaměstnanci, který bude úmyslně porušovat klid na lůžku a na místo toho bude malovat svůj byt. Pro zaměstnavatele totiž bude muset být jen podstatné, že se zaměstnanec během nemoci zdržoval v místě pobytu - a to, co tam zrovna dělal, už předmětem kontroly být nemůže.
Zaměstnavatelé nebudou muset kontroly provádět výhradně sami, ale mohou využít služeb Správy sociálního zabezpečení. Ta pak bude ze zákona povinna vykonat kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o jejím výsledku zaměstnavatele neprodleně informovat.


Má zástupce firmy např. právo na vstup do zaměstnancova bytu?
Výchozím ustanovením pro provádění kontroly je § 192 odst. 5 Zákoníku práce, který zaměstnanci výslovně ukládá povinnost zaměstnavateli kontrolu v předchozí odpovědi uvedeném rozsahu umožnit. Zaměstnanci jsou tedy například povinni zabezpečit, aby na domovních dveřích bylo umístěno jejich jméno nebo aby jejich jménem byl označen domovní zvonek, tak aby si byl zaměstnavatel vědom, že kontrolu skutečně provádí u svého zaměstnance. Zároveň by zaměstnavatelé měli mít možnost vyžadovat od zaměstnanců prokázání se občanským průkazem, což bude praktické u větších zaměstnavatelů, kteří všechny své zaměstnance osobně neznají. Zaměstnavatelům proto doporučujeme vnitrní směrnicí tyto povinnosti pro své zaměstnance upřesnit, například jim i stanovit povinnost oznámit zaměstnavateli nefunkční zvonek atd. Zákoník práce ani zákon o nemocenském pojištění otázku práva na vstup do zaměstnancova bytu přímo neupravují. Je však třeba vycházet z toho, že zaměstnavatelé jsou oprávněni kontrolovat pouze to, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu, k naplnění tohoto účelu není vstup zaměstnavatele do bytu zaměstnance nutný. Navíc je třeba respektovat ústavní zásadu o nedotknutelnosti obydlí.
 


Pokud má firma pochybnosti -může požádat o přezkoumání zdravotního stavu nemocného zaměstnance u Jiného lékaře než u toho, který vystavil neschopenku?

Zaměstnavatel bude oprávněn podat podnět Správě sociálního zabezpečení, aby přezkoumala důvodnost trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Zákon o nemocenském pojištění výslovně nestanoví příslušným orgánům povinnost takové přezkoumání provést.
Pokud jej však provedou a zjistí, že nejsou důvody pro trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnou o jejím ukončení.
 


Jaký může firma uplatnit postih pracovníka, který porušil léčebný režim, případně nemoc jen předstírá, tedy "zdravého nemocného"?
Pokud se při kontrole v rámci prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti zjistí, že zaměstnanec porušuje režim, může vůči němu zaměstnavatel uplatnit sankce v oblasti náhrady mzdy. Se zřetelem na závažnost porušení povinností tedy zaměstnanci za dobu současné nemoci náhradu mzdy sníží nebo vůbec neposkytne. Zda zaměstnanec případně nemoc jen předstírá, to není zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, nemůže tedy zaměstnance ani nijak postihnout.
Neméně důležité je však upozornit zaměstnavatele i na postihy, které naopak vůči svým zaměstnancům za porušení režimu uplatnit nesmí. Porušení režimu totiž nemá povahu porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (dříve porušení pracovní kázně). Zákoník práce v § 57 výslovně upravuje, že zaměstnavatel za porušení režimu nesmí dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr.
 


Co lze zaměstnavatelům obecně poradit? Jaký kontrolní systém by v nemocenské agendě měli od ledna nastavit, aby byl po právní stránce nezpochybnitelný?
Zaměstnavatelé by především měli zajistit, aby kontroly probíhaly v souladu se zákonem. Jako vhodné řešení se jeví přijetí vnitřní směrnice, která by přesný postup provádění kontrol upravovala. Doporučujeme stanovit, že kontrole musí být vždy přítomni dva zaměstnanci, kteří budou mít povinnost se nemocnému prokázat jako zástupci zaměstnavatele k provádění kontroly. Tito "kontroloři" by s sebou měli mít vždy formulář (může být přílohou vnitřního předpisu), který v případě zjištění porušení povinností zaměstnancem vyplní. Ze zákona je totiž zaměstnavatel povinen vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení režimu. Stejnopis záznamu je zaměstnavatel povinen doručit do vlastních rukou zaměstnanci, který režim porušil, a dále zaslat příslušné Správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři zaměstnance.