Faktor třetího člověka?

Když je člověk v ohrožení života, může se stát, že slyší hlas, který mu radí, co udělat, nebo vidí bytost, která mu pomáhá zvládnout situaci, zachrání ho. Takové zkušenosti mají a příběhy o tom vyprávějí mnozí, patří mezi ně horolezci, letci, polárníci a za určitých extrémních situací také běžní lidé… Setkal se s tím i Reinhold Messner - při výstupu na Nanga Parbat ho prý doprovázela podivná duchovní bytost. Po celý čas jen tiše kráčela v jeho blízkosti, ale cítil z ní sílu, dodávala mu odvahu a naději, že vše zvládne.

A například manažera Rona di Francesco vyvedl údajně z 92. poschodí WTC po teroristickém útoku, k němuž došlo 11. září 2001, neznámý hlas.  Ron se právě díky tomuto hlasu stal jedním ze 4 lidí, kteří byli sice uvězněni nad 81. patrem, ale dostali se z toho hrozivého pekla zázračně ven, přežili. Neurologové, psychoanalytici i experti z NASA podobných příběhů vyslechli stovky.

Šlo o záchranné mise andělů strážných? V poslední době se objevil názor, že duchovní bytosti či hlasy, které člověka zachraňují, nejsou důkazem existence andělů, jak si myslí zejména věřící. Jde o jakýsi podprahový bezpečnostní mechanismus, který se v lidském těle a mysli vyvíjel již v době pravěku, kdy byl člověk vystaven řadě nebezpečných situací a bojoval často o přežití. Badatel, historik a horolezec John Geiger nazval tento mechanismus „faktor třetího člověka“ (The Third Man Factor). Mozek podle něj vygeneruje člověku imaginárního společníka - průvodce a v sounáležitosti s pudy sebezáchovy udílí povely a rady, aby stresovou situaci zvládl co nejlépe.
(xar)