ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

DPH - odpočet, registrace, snížení - podnikání

view counter

Novela zákona o DPH vychází ve Sbírce zákonů

8.3.2011, Zdroj: Sbírka zákonů

11.4.200612.10.200427.1.201022.2.201122.3.2004
Novela zákona o DPH vychází dnes 8. března pod číslem 47/2011 ve Sbírce zákonů. Novinky vstupují v účinnost 1. dubna 2011. Pro předplatitele DU profi připravujeme úplně znění zákona o DPH včetně dubnové novely v předstihu.
 
 
 
 

Nárok na odpočet DPH od 1. 4. 2011

21.2.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Jednou z nejvíce diskutovaných změn novely zákona o DPH je nezbytnost držby daňového dokladu pro uplatnění nároku na odpočet. Nově nebude možné prokazovat nárok na odpočet jinými důkazními prostředky, daňový doklad vystavený jiným plátcem je nezbytnou podmínkou prokázání možnosti uplatnění nároku na odpočet. To však neplatí v celé šíři pro nároky na odpočet uplatňované zároveň s přiznáním přijatého plnění, ať už u služeb nebo u zboží, a to bez rozdílu, zda jde o plnění přijaté od jiného českého plátce nebo od osoby povinné k dani neusazené v ČR. Pro jejich uplatnění nemá být daňový doklad nezbytnou podmínkou.
Další novinkou je to, že plátce má možnost nárok na odpočet daně uplatnit teprve v okamžiku, kdy daňový doklad skutečně obdrží. Například nárok na odpočet na základě daňového dokladu doručeného v červnu lze uplatnit teprve v přiznání za červen, a to nehledě na to, že povinnost přiznat daň z plnění vznikla poskytovateli již v dubnu.
Nárok na odpočet nemůže být uplatněn na základě daňových dokladů, na kterých chybí DIČ příjemce nebo poskytovatele nebo údaje rozhodné pro výpočet daně, např. základ daně, sazba daně (ale mohou jimi být i další údaje).
Nejžádanější dotazy z oblasti daní a účetnictví naleznete v časopise Daně a účetnictví v otázkách a odpovědích nebo jeho on-line verzi.
 
 
 
 

ZJEDNODUŠENÝ DAŇOVÝ DOKLAD

3.3.2011, Ing. Ladislav Pitner
Jedná se o nárok na odpočet, který uplatňujeme z daňových dokladů vystavených v hotovosti do 10 000 Kč...
 
Dotaz:
Chtěla jsem se zeptat na postup po novele zákona o DPH od 1. 4. 2011. Jedná se mi o nárok na odpočet, který uplatňujeme z daňových dokladů vystavených v hotovosti do 10 000 Kč. Tyto doklady neobsahují DIČ odběratele, mají však veškeré náležitosti běžného daňového dokladu (kromě názvu a DIČ odběratele). Lze před FÚ argumentovat tím, že jsou to v podstatě zjednodušené daňové doklady, jestliže neobsahují název a DIČ odběratele (i když je tam přesně rozepsán ZD + DPH, sazba, celkem)?

Mám strach, aby všechny takovéto doklady nebyly správcem daně vyloučeny jako běžné daňové doklady, na kterých není DIČ. Např. doklad z nákupu PHM má všechny náležitosti daňového dokladu, ale přece nelze každé čerpací stanici po celé republice dávat naše DIČ a název firmy, aby si naši firmu zavedly do své databáze. To samé se týká i maloobchodů velkých řetězců.


Odpověď:
Jedná se o zjednodušený daňový doklad, který je plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem povinen na požádání vystavit. Ustanovení § 28 odst. 3 a 4 zákona o DPH, která stanovují podmínky pro vystavení zjednodušeného daňového dokladu a jeho náležitosti, se novelou od 1. 4. 2011 nemění. Zjednodušený daňový doklad je podle zákona o DPH také daňovým dokladem, nejen běžný daňový doklad.
Pokud jsou splněny podmínky pro vystavení zjednodušeného daňového dokladu, tak je možné tímto dokladem doložit nárok na odpočet daně. Domnívám se, že obavy, které uvádíte, nejsou vzhledem ke znění zejména § 28 zákona o DPH na místě. Důvody, které uvádíte v závěru dotazu, jsou právě ty důvody, proč byl zjednodušený daňový doklad zaveden již před řadou let.
 
 
 
 

DPH A DOVOZ A VÝVOZ ZBOŽÍ PO NOVELE 2011

17.2.2011, Ing. Ladislav Pitner
Co bude novela zákona o DPH znamenat pro firmu, která vyrábí výrobky v ČR...

Dotaz:
Co bude novela zákona o DPH znamenat pro firmu, která vyrábí výrobky v ČR a jsou určeny pouze pro zahraniční trh a v ČR jsou od daně osvobozeny? Jaký vliv bude mít novela zákona o DPH na firmu v opačném případě, kdy se jedná o dovoz surovin z jiného členského státu EU?

Odpověď:
Ad 1) a 2) U vývozu zboží do třetích zemí a dodání zboží do členských států EU se v zásadě nic podstatného nemění, obdobně není žádná zásadní změna ani u dovozu zboží ze třetích zemí a u pořízení zboží z členských států EU. Určité změny jsou u osvobození dovozu zboží (§ 71), zejména se jedná o zpřísnění podmínek pro osvobození od daně u dovozu zboží, kdy se dovoz uskuteční např. do ČR, zde je zboží propuštěno do volného oběhu, ale bezprostředně následuje dodání zboží do jiného členského státu, např. na Slovensko, jsou-li splněny podmínky pro osvobození zboží, má povinnost přiznat a zaplatit daň až pořizovatel na Slovensku.
     Obecně se však všech plátců dotknou změny při uplatnění odpočtu daně, tedy i v případě zboží dovezeného ze třetích zemí a u zboží pořízeného z členských států EU.
 
 
 
 

DPH u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností od 1. 4. 2011

28.2.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Novela zákona o DPH zavádí od 1. dubna novinku pro plátce, kteří uvádějí do užívání majetek pořízený vlastní činností, u něhož nemají plný nárok na odpočet. Jde o dlouhodobý majetek, který plátce v rámci svých ekonomických činností vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil. Pořízením vlastní činností se podle důvodové zprávy rozumí i vytvoření na základě subdodávek. Nemá jím být majetek nabytý koupí, vkladem apod. Přitom technické zhodnocení se považuje vždy za samostatný dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností.
Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností je předmětem daně v okamžiku uvedení do užívání, pokud je použit pro činnosti s částečným nárokem na odpočet daně. To je situace, kdy má být majetek používán zároveň pro ekonomické a neekonomické činnosti, popř. výhradně pro ekonomické činnosti, ale též osvobozené bez nároku na odpočet daně.
V okamžiku uvedení majetku do užívání plátce přizná daň a zároveň uplatní nárok na odpočet v příslušné výši.
Základem daně má být podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH cena majetku nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Příklad
Plátce DPH staví novou budovu. V budově budou jeho kanceláře a dále byty, které budou pronajímány zaměstnancům a jednatelům. Plátce uskutečňuje plnění, u nichž má plný nárok na odpočet. Vzhledem k tomu, že budovu bude využívat cca z 60 % pro svou činnost a ve 40 % budou byty, které budou pronajímány neplátcům jako osvobozený pronájem, uplatnila společnost nároky na odpočet z doposud přijatých faktur z 60 %. K datu účinnosti novely zákona o DPH není budova uvedena do užívání.
Podle přechodných ustanovení novely zákona o DPH uplatní plátce k 1. dubnu 2011 zbytek nároků na odpočet, tj. 40 % v přiznání za duben. V červnu je budova uvedena do užívání a je přiznána a odvedena DPH z celé její hodnoty. Zároveň je uplatněn nárok na odpočet ve výši 60 %.
Majetku uvedeného do užívání před 1. dubnem se uvedené ustanovení netýká.
 
 
 
 

REGISTRACE K DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY PO NOVELE 2011

3.3.2011, Ing. Miroslava Nováková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Problematika registrace k dani z přidané hodnoty je oblastí, která bude spíše než plátce zajímat osoby, které doposud registrovány nejsou, a dále osoby vedoucí daňovou evidenci a účetnictví potenciálním plátcům.
 
Závěrečná část se však bude týkat také plátců a zrušení jejich registrace. Co se týče registrace, dochází často ke zbytečným chybám, když osoba povinná k dani nesplní svou registrační povinnost včas a dojde k pozdní registraci. Tato osoba je pak zaregistrována buďto z vlastního podnětu nebo na základě zjištění správce daně, v obou případech jsou důsledky nezaregistrování se včas rozsáhlé - od daně stanovené náhradním způsobem dle § 98 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) při registraci v aktuálním období až po zdanění uskutečněných plnění zpětně na úkor vlastního zisku při registraci zpětné.
Článek se nezabývá méně běžnými událostmi v oblasti registrace jako např. registrací v důsledku prodeje či vkladu podniku, registrací při přeměně společnosti, při pokračování v podnikání po zemřelém plátci, registrací osoby identifikované k dani, skupinovou registrací apod.
Vznik povinnosti registrovat se k dani z přidané hodnoty
Překročení obratu osobou povinnou k dani (§ 94 odst. 1, § 95 odst. 1 ZDPH)
Nejčastějším důvodem, kdy vznikne osobě povinné k dani povinnost se zaregistrovat, je situace, kdy její obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí částku 1 mil. Kč.
Obratem se přitom dle § 6 odst. 2 ZDPH rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za následující plnění s místem plnění v tuzemsku:
  • zdanitelná plnění (prodej zboží, poskytnutí služeb...),
  • plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně (vývoz zboží, dodání zboží do jiného členského státu...),
  • některá plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a to finanční služby (§ 54 ZDPH), pojišťovací služby (§ 55 ZDPH) a převody a nájmy pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor - ale pouze v případě, že nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Naopak do obratu nevstupuje úplata z prodeje hmotného majetku a odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které jsou dlouhodobým majetkem. Rovněž se do obratu nezapočítávají úplaty za ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nevyjmenovaná výše. Jedná se např. o výchovu a vzdělávání dle § 57 ZDPH, zdravotnické služby a zboží dle § 58 ZDPH, sociální pomoc dle § 59 ZDPH apod. a rovněž finanční, pojišťovací služby a nájmy a převody nemovitostí, pokud jsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Pozor! Mimo položek jmenovaných přímo v ZDPH do obratu nevstupují ani dotace, kauce, jistiny a úplaty, které plátce obdržel na úhradu částky vynaložené jménem a na účet jiné osoby (přeúčtování) za podmínek stanovených v § 36 odst. 11 ZDPH.
Jaké nejčastější chyby se při výpočtu obratu dělají:
  • obrat je sledován pouze za kalendářní rok při zpracování přiznání k dani z příjmů, nikoli klouzavě po ukončení každého měsíce za 12 měsíců zpětně,
  • u osob vedoucích daňovou evidenci jsou započítávány pouze skutečné příjmy namísto všech „úplat, které náleží“, tzn. nejsou započítána plnění, která byla uskutečněna, ale nebyla odběratelem uhrazena, a naopak nesprávně jsou započítávány skutečné příjmy zaplacené za plnění, která nastala v předchozích kalendářních měsících,
  • nesprávně jsou zahrnovány úplaty, které jsou pouhou zálohou na plnění, která se uskuteční v budoucnu,
  • do obratu nejsou zahrnovány soustavné nájmy nemovitostí posuzované z hlediska daně z příjmů dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, tj. příjmy z nájmu majetku, který není zahrnut v obchodním majetku,
  • do obratu jsou zahrnovány i příjmy s místem plnění mimo tuzemsko,
  • u osob, které obchodují s použitým zbožím (např. autobazar), je do obratu započítávána pouze přirážka namísto celé úplaty, která prodejci za prodej zboží náleží (zvláštní režim zdanění přirážky dle § 90 ZDPH lze uplatnit, až se daná osoba stane plátcem); pouze při zprostředkování, kdy např. autobazar prodej zajistí za provizi, do obratu vstupuje pouze tato provize.
V některých případech se dost obtížně posuzuje, zda se u plnění dle § 54 až § 56 ZDPH (finanční a pojišťovací služby a nájmy a převody nemovitostí) jedná o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně a je takto naplněno, že tyto úplaty nevstoupí do obratu. Aby do obratu nevstoupily, musí být obě podmínky naplněny současně, tj. musí jít o činnost doplňkovou, která je uskutečňována příležitostně. Tudíž, pokud by šlo např. o finanční služby (poskytování půjček), které by byly pouze doplňkovou činností dané osoby (podíl na celkových příjmech či výnosech by byl zanedbatelný, byl by k jejich uskutečňování v min. míře využit majetek a pracovní síla dané osoby apod.), avšak tato činnost by byla prováděna soustavně, do obratu by pak tyto úplaty vstoupily. Jako jiný příklad lze uvést osobu, která několikrát ročně pronajme nebytové prostory, v nichž jinak po celý rok uskutečňuje svou běžnou ekonomickou činnost - např. se jedná o skladovací halu, kde je běžně skladováno zboží. V tomto případě bude záležet na tom, zda nájem haly je prováděn pravidelně se záměrem opakovatelnosti. Pokud bude hala jednorázově (i když v několika etapách) pronajata pro účel natáčení filmu, nebude úplata za nájem vstupovat do obratu. Naopak, i v případě, že hala bude pronajata pouze dvakrát za rok pro účel uspořádání burzy či koncertu apod. a osoba pronajímající halu má záměr takto i v budoucnu halu pronajímat (např. inzeruje a nabízí možnost nájmu), úplata za nájem do obratu vstoupí.
Obdobné problémy nastávají již při posouzení skutečnosti, zda daná osoba, u níž je posuzována povinnost registrace k dani z přidané hodnoty, je vůbec osobou povinnou k dani dle § 5 ZDPH. Aby se jednalo o osobu povinnou k dani, musí tato samostatně uskutečňovat ekonomickou činnost, která se mimo jiné vyznačuje soustavností. Posouzení soustavnosti je rovněž velmi sporná oblast, jejíž vyhodnocení je často otázkou subjektivního pohledu na věc. Pod pojmem soustavná činnost je potřeba vidět takou činnost, která není ojedinělou, vykonávanou výjimečně či nahodile. Měla by mít prvek opakovatelnosti, neměla by vyplývat z výjimečných a nepředvídatelných okolností. Takto se za soustavnou činnost může považovat např. i prodej vánočních kaprů, provoz letního koupaliště, pořádání kulturní akce 1x ročně apod.
Tolik k posouzení obratu a k problémům, které při jeho stanovení mohou nastat. Po správném výpočtu obratu nám již zbývá jen podat přihlášku k registraci a zaregistrovat se v souladu se ZDPH.
Pokud je překročení obratu zjištěno, přihlášku je potřeba podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen stanovený limit 1 mil. Kč. Plátcem se pak osoba, která překročila obrat, stane od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.
Např. obrat 1 mil. Kč je překročen k 30. 6. 2011, do 15. 7. 2011 je potřeba podat přihlášku k registraci a od 1. 9. 2011 se daná osoba stane plátcem.
V případě zanedbání povinnosti se registrovat při pozdním zjištění překročení obratu je daná osoba zaregistrována v aktuálním období a stává se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. Takto je vyloučena zpětná registrace, neboť dle § 101 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen daňový řád), je rozhodnutí účinné okamžikem jeho oznámení, tedy doručení.
Za období, kdy měla být osoba povinná k dani plátcem a nebyla, stanoví správce daně daň náhradním způsobem dle § 98 ZDPH. Daň je stanovena ze souhrnu úplat, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná zdanitelná plnění v době, kdy měla být plátcem, přičemž je použita sazba daně platná v době uskutečnění daného plnění. Zanedbání registrační povinnosti má takto dosti tvrdý dopad, a to zejména vzhledem k tomu, že není možné u souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatnit nárok na odpočet daně, a tímto si daňovou povinnost snížit. Jedinou možností je využít alespoň možnost uplatnění nároku na odpočet daně u majetku evidovaného k datu registrace, který byl pořízen max. 12 měsíců před registrací (§ 79 ZDPH). Výše uvedený postup je platný od účinnosti novely ZDPH k 1. 4. 2011.
Dobrovolná registrace (§ 94 odst. 18, § 95 odst. 7 ZDPH)
V mnoha případech je pro osoby povinné k dani výhodné se zaregistrovat k dani z přidané hodnoty dobrovolně, i když není překročen obrat pro povinnou registraci. Jedná se např. o osoby, které pořizují přijatá zdanitelná plnění se základní sazbou daně a uskutečňují plnění ve snížené sazbě daně (např. stavební firmy), nebo jde o osoby zapojené v řetězci plátců, které by v úloze prostředního článku jako neplátce navyšovaly konečnou cenu zboží, může se rovněž jednat o osoby, které pořizují velkou investici apod.
Dle § 94 odst. 18 ZDPH se v případě dobrovolné registrace daná osoba stane plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci, není tedy možné požádat o registraci zpětnou, tzn. dřívější, než je samotné doručení rozhodnutí o registraci.
Registrace osoby povinné k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 95 odst. 10 ZDPH)
Určitou výjimku mezi běžnými osobami povinnými k dani tvoří osoby, které uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, jako např. finanční činnosti, pojišťovací činnosti, zdravotnické služby, sociální pomoc apod. Tyto osoby jsou osvobozeny od povinnosti se registrovat jako plátce a nejsou oprávněny podat přihlášku k registraci. Pouze v případě, kdy by se daná osoba rozhodla uplatňovat daň u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56 ZDPH, může podat přihlášku kdykoliv.
Osoby uskutečňující plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně často chybují tím, že pokud soustavně vykonávají např. finanční či pojišťovací činnosti a jejich obrat je přes 1 mil. Kč a jednorázově poskytnou např. jedno zdanitelné plnění zanedbatelné hodnoty, nezaregistrují se k DPH přesto, že jim ze ZDPH vyplývá povinnost se registrovat.
U osob poskytujících pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně je také nutné nezapomenout, že povinná registrace jim může nastat i v případech, kdy poskytují pouze tato plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, avšak např. pořídí zboží z jiného členského státu nad 326 000 Kč v kalendářním roce (vybavení kanceláře pojistného agenta), nebo si nechají od osoby registrované k dani v jiném členském státě dodat zboží s montáží (instalace zubařského křesla) nebo jim je poskytnuta služba osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (společnost zabývající se sociální péčí si najme slovenského právníka) apod. Takovýchto situací může nastat spousta a budeme se jimi podrobněji zabývat níže.
Registrace účastníků sdružení dle § 829 občanského zákoníku (§ 94 odst. 2, § 95 odst. 2 ZDPH)
Z titulu účasti ve sdružení může nastat povinnost se registrovat ze tří důvodů.
Obdobně jako u samostatných osob, i v případě sdružení, pokud jsou členové pouze neplátci, je potřeba sledovat jejich obrat a po překročení hranice 1 mil. Kč je povinnost do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl limit překročen, podat přihlášku k registraci.
Osoba, která je členem sdružení, obrat pro účely ZDPH vypočítá jako součet svého obratu dosahovaného samostatně mimo sdružení a obratu dosaženého společně všemi účastníky v rámci sdružení. Obdobně jako u samostatných osob, i tyto osoby se stávají plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen. Např. je obrat překročen k 30. 4. 2011, přihlášku je nutno podat do 15. 5. 2011 a plátcem se daná osoba stává od 1. 7. 2011.
Při pozdním zjištění překročeného obratu není umožněna zpětná registrace, plátcovství nastane datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci a za období, kdy registrace měla trvat, správce daně stanoví daň náhradním způsobem dle § 98 ZDPH (platí od 1. 4. 2011).
V případě, kdy sdružení vykonává pouze osvobozenou činnost bez nároku na odpočet daně (např. nájem nemovitostí), povinná registrace nenastane ani při překročení obratu.
Druhou situací, kdy účastníkovi sdružení vznikne povinnost podat přihlášku k registraci, je případ, kdy dalšímu z účastníků vznikne povinnost se zaregistrovat - např. překročí obrat v důsledku jeho samostatné ekonomické činnosti, pořídí nový dopravní prostředek, přijme přeshraniční službu apod. V tomto případě je u ostatních účastníků sdružení potřeba podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy se tyto osoby o registraci jiného účastníka dozvěděly a registrace se neprovede k aktuálnímu datu při podání přihlášky, ale zpětně ke dni účinnosti registrace uvedenému na rozhodnutí o registraci toho účastníka sdružení, který se stal plátcem první.
Pozor! V případě zjištění správce daně, že např. účastník A je již dva roky registrován k dani z přidané hodnoty, zatímco účastník B není, zaregistruje účastníka B ze zpětnou účinností dva roky zpátky a za tato období bude účastník B povinen podat daňová přiznání. Pokud účastník B v těchto obdobích vykonával i samostatnou činnost mimo sdružení, bude muset uskutečněná plnění, pokud šlo o zdanitelná plnění, zdanit. Pokud je určeným účastníkem vedoucím za sdružení evidenci a nebyla zdaňována ani činnost sdružení, platí totéž i pro plnění uskutečněná sdružením.
Poslední, a tedy třetí situace, kdy vzniká u sdružení povinná registrace, nastane, pokud osoba povinná k dani uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s plátcem. V tomto případě je povinna do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy předložit přihlášku k registraci a plátcem se stává dnem uzavření smlouvy o sdružení. Při nesplnění registrační povinnosti je provedena zpětná registrace ke dni uzavření smlouvy pro všechny účastníky sdružení s výše uvedenými následky.
Registrační povinnost v důsledku itrakomunitárních dodávek zboží či přeshraničních služeb
Osoby povinné k dani mohou být zaskočeny situací, kdy přestože nedosáhly obratu pro povinnou registraci, jsou při zjištění určitých skutečností správcem daně zaregistrovány zpětně k datu, kdy tyto skutečnosti nastaly. Nejčastěji se toto stává u drobných podnikatelů, kteří si vedou daňovou evidenci sami, popř. za pomoci rodinných příslušníků, a protože dosahují nízkých obratů, ZDPH ani nijak nestudují a netuší, jak snadno se jim může stát, že poruší svou registrační povinnost. Vyjmenujeme si proto situace, kterých se to týká. Ve všech následujících případech je povinnost podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, kdy daná okolnost nastane, a při nesplnění registrační povinnosti provede správce daně registraci zpětně k danému datu.
1.       pořízení zboží z jiného členského státu a pořízení nového dopravního prostředku (§ 94 odst. 6 a 7, § 95 odst. 6 ZDPH)
V případě, kdy osoba povinná k dani pořídí z jiného členského státu zboží, které je předmětem spotřební daně (alkohol, cigarety ), nebo nový dopravní prostředek (např. osobní automobil, který je dodán do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6 000 km), stává se plátcem dnem prvního pořízení tohoto zboží.
Pokud je pořizováno jiné než výše uvedené zboží z jiného členského státu, pak je osoba povinná k dani povinna sledovat objem takto pořizovaného zboží, a pokud hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 326 000 Kč, dnem, kdy byla tato částka převýšena, se stává plátcem. Např. je pořízeno dne 1. 4. 2011 zboží za 180 000 Kč, dne 6. 7. 2011 zboží za 120 000 Kč a dne 18. 8. 2011 zboží za 60 000 Kč. Pořizovatel se v tomto případě stává plátcem ke dni 18. 8. 2011 a přizná daň z celé hodnoty zboží, jehož pořízením došlo k překročení limitu, tedy z částky 60 000 Kč.
Pozor! Pokud zboží z jiného členského státu pořizuje např. fyzická osoba povinná k dani, ale zboží je pořizováno pro soukromé účely, nikoliv pro ekonomickou činnost, pak registrační povinnost nenastane. Pokud je tedy např. pořizován osobou povinnou k dani nový dopravní prostředek z jiného členského státu a tento bude sloužit pouze pro soukromé účely, tato osoba se nebude z titulu jeho pořízení registrovat, ale daňovou povinnost dle § 19 ZDPH přizná jako občan.
1.       b) přijetí přeshraniční služby (§ 94 odst. 8 a 9, § 95 odst. 6 ZDPH)
Osoba povinná k dani, které byla poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, se stává plátcem dnem poskytnutí této služby. Registrační povinnost se týká nejen služeb, u nichž se stanovuje místo plnění dle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 ZDPH (místo plnění dle sídla nebo místa podnikání příjemce služby), ale i služeb, u nichž se místo plnění určuje odlišně podle § 10 a následujících ustanovení ZDPH.
Osoba povinná k dani se tedy musí zaregistrovat, pokud jí např. slovenská osoba registrovaná k dani poskytne poradenskou, účetní, právní či přepravní službu nebo jí poskytne nějaké stavební či montážní práce na nemovitosti umístěné v tuzemsku nebo pro ni opraví věc movitou apod.
1.       c) pořízení zboží s instalací nebo montáží, plynu nebo elektřiny (§ 94 odst. 10, § 95 odst. 6 ZDPH)
Dnem dodání zboží se osoba povinná k dani stane plátcem i v případě, že jí osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani dodá zboží s instalací nebo s montáží, popř. je jí dodán plyn nebo elektřina podle § 7a ZDPH s místem plnění v tuzemsku.
Plátcem se tedy tato osoba stane, pokud je jí např. rakouskou osobou registrovanou k dani dodán stroj i s montáží nebo je jí dodáno vybavení kanceláře vč. montáže apod. (pozor - jedná se o dodání zboží libovolné hodnoty, není zde žádná minimální částka). Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká již ze zboží takto dodaného v den registrace.
1.       d) poskytnutí intrakomunitární služby (§ 94 odst. 11, § 95 odst. 6 ZDPH)
Novinkou v ZDPH platnou od 1. 1. 2010 je povinnost se zaregistrovat i při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě, pokud je místo plnění stanoveno dle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 ZDPH a pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby.
Ve vztahu k tomuto ustanovení vznikly po jeho zavedení rozsáhlé diskuze, neboť na jeho výklad existují různé názory. Pokud je služba (např. poradenská, právní, přepravní, práce na věci movité, reklamní, elektronická a další služby) poskytnuta osobě registrované k dani v jiném členském státě, vzniká jí povinnost přiznat a zaplatit daň vždy. Problém nastává, pokud tuzemská osoba povinná k dani poskytne službu osobě povinné k dani v jiném členském státě, která není registrována k dani z přidané hodnoty.
Striktní výklad vychází ze znění Článku 196 Směrnice Rady 2006/112/ES, z něhož plyne, že povinnost přiznat a zaplatit daň příjemci služby vzniká vždy. Pravdou však je, že není jisté, zda všechny členské státy správně implementovaly tuto povinnost do svého národního zákona, a tak se může stát, že tuzemský neplátce např. poskytne reklamní službu osobě povinné k dani v jiném členském státě a této osobě povinnost přiznat a zaplatit daň nevznikne. Pokud tato situace nastane a neplátce nemá zájem stát se plátcem, má možnost se registraci bránit, pokud je schopen prokázat, že povinnost přiznat a zaplatit daň příjemci služby opravdu nevznikla - např. předloží potvrzení tamější daňové správy apod. Povinnost přiznat a zaplatit daň příjemci služby nevznikne např. i v situaci, kdy je předmětná služba v daném státě osvobozena od daně - např. jde o poskytnutí finanční služby, která je ve státě příjemce osvobozena od daně. Ale i u služeb osvobozených od daně panuje názorová nejednotnost, proto u všech výše uvedených situací je potřeba postupovat obezřetně a na případnou povinnost se registrovat je vhodnější se informovat u místně příslušného správce daně.
Pozor! Registrační povinnost se vůbec nevztahuje na služby, u nichž se místo plnění vyhodnocuje dle § 10 a následujících ZDPH - např. tuzemský neplátce poskytne stavební práce na nemovitosti umístěné v Rakousku osobě registrované k dani v Rakousku. Také v případě, že se místo plnění bude nacházet ve třetí zemi (služba je poskytnuta zahraniční osobě povinné k dani), registrační povinnost nevzniká.
1.       e) poskytnutí služby z provozovny umístěné mimo tuzemsko (§ 94 odst. 12, § 95 odst. 6 ZDPH)
Nepříliš častým jevem, kdy rovněž vzniká registrační povinnost, je situace, kdy tuzemský neplátce má v jiném členském státě provozovnu a prostřednictvím této provozovny poskytuje službu s místem plnění v tuzemsku. Tato povinnost se nevztahuje na poskytnutí služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně (např. pojišťovací či finanční služby).
Jedná se o situaci, kdy např. tuzemská osoba povinná k dani, neplátce, má zároveň provozovnu na Slovensku, a prostřednictvím této provozovny poskytne právní službu české společnosti. Dnem poskytnutí této služby se pak stává plátcem a je povinna přiznat a zaplatit daň již ze služby poskytnuté tento den.
Registrační povinnost osoby registrované k dani v jiném členském státě a zahraniční osoby povinné k dani (dále jen osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku)
Vzhledem k tomu, že potřeba řešit registrační povinnost osob povinných k dani neusazených v tuzemsku nevzniká příliš často, budeme se této problematice věnovat jen v takovém rozsahu, abychom si udělali základní přehled v této oblasti.
1.       přijetí služby (§ 94 odst. 9 a 10, § 95 odst. 6 ZDPH)
Pokud v době před účinností novely ZDPH, tj. do 31. 3. 2011, byla osobě povinné k dani neusazené v tuzemsku poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku podle § 10 až § 10d a § 10j ZDPH jinou osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku, platilo, že se tato osoba jako příjemce služby musela dnem přijetí této služby zaregistrovat k dani z přidané hodnoty. Týká se to např. služeb vztahujících se k nemovitosti, poskytnutí přepravy osob, služeb v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělání, zábavy, stravovacích služeb atd. Např. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě organizovala v Praze veletrh, kde se jako vystavovatelé účastnily další osoby registrované k dani z jiných členských států. Povinnost se zaregistrovat nevznikala organizátorovi veletrhu, ale všem jednotlivým účastníkům, kteří přijali službu od organizátora veletrhu. Důvodem, proč povinnost se zaregistrovat nevznikala dle § 94 odst. 13 ZDPH poskytovateli bylo, že nebyl osobou povinnou přiznat a zaplatit daň. Souviselo to se zněním ustanovení § 108 odst. 1 písm. a) ZDPH, podle něhož je povinen přiznat a zaplatit daň plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat a zaplatit daň osoba, které jsou tato plnění poskytnuta - a tato výjimka právě v tomto případě nastala.
Tuto registračně dost složitou situaci vyřešila novela ZDPH k 1. 4. 2011, která ustanovení § 94 odst. 9 ZDPH upravila tak, že se již vztahuje jen na osoby povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku.
Obdobně tomu bylo i při přijetí dodávky zboží s instalací či montáží nebo při dodání plynu či elektřiny s místem plnění v tuzemsku (§ 94 odst. 10 ZDPH).
1.       b) uskutečnění zdanitelného plnění (§ 94 odst. 13, § 95 odst. 6 ZDPH)
Pokud osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku, která v tuzemsku nemá provozovnu, uskuteční zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku mimo dovozu zboží, stává se plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň. Plátcem se takto stane např. osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty v Polsku, která poskytne stavební práce na tuzemské nemovitosti pro českého občana nebo přepraví zboží pro českého občana z České republiky do Polska. Pokud jsou tytéž služby poskytnuty tuzemské osobě povinné k dani, registrační povinnost osobě povinné k dani neusazené v tuzemsku nevzniká, daň je přiznána příjemcem služby.
Registrační povinnost při uskutečnění zdanitelného plnění se týká i osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku, která má v tuzemsku provozovnu, prostřednictvím které jsou uskutečňována pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Např. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě má v ČR provozovnu, z níž poskytuje finanční služby. Z titulu vzniku provozovny ji povinnost se zaregistrovat nevznikne (viz níže § 94 odst. 14 ZDPH), avšak při poskytnutí prvního zdanitelného plnění za současného vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň, se tato osoba registrovat musí - např. ze svého sídla v jiném členském státě zpracuje pro tuzemského občana architektonickou studii na nemovitost umístěnou v tuzemsku.
Pokud osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku uskuteční plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, stává se plátcem dnem prvního uskutečnění tohoto plnění, a to bez ohledu na příjemce plnění. Pokud je však poskytnuto osvobozené plnění dle § 66 ZDPH (vývoz zboží), § 68 ZDPH (zvláštní případy osvobození) a § 69 ZDPH (osvobození přepravy a služeb vázaných na dovoz a vývoz zboží), registrační povinnost nevzniká (platí od účinnosti novely ZDPH k 1. 4. 2011). Registrační povinnost při poskytnutí osvobozeného plnění s nárokem na odpočet daně tedy nejčastěji může vzniknout při uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (§ 64 ZDPH) a při přepravě osob mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi (§ 70 ZDPH).
V oblasti registrační povinnosti dle § 94 odst. 13ZDPH existuje názorová nejednost. Jsou publikovány rovněž názory, že např. při poskytnutí služby dle § 10 ZDPH (stavební práce, zpracování projektové dokumentace k nemovitosti, stavební dozor...) osobou registrovanou k dani v jiném členském státě českému občanovi povinnost se zaregistrovat osobě registrované k dani v jiném členském státě nevzniká, neboť § 108 odst. 1 písm. a) ZDPH povinnost přiznat a zaplatit daň ukládá pouze plátci. Dle osobního názoru autorky však povinnost se zaregistrovat vzniká, neboť se jedná o osobu povinnou přiznat a zaplatit daň bez ohledu na ne zrovna nejlépe formulovaná ustanovení § 94 odst. 13 a § 108 odst. 1 písm. a) ZDPH.
Pozn. Olgy Holubové:
Uvádím (na stránkách tohoto časopisu již poněkolikáté) svůj odlišný právní názor k registraci nerezidentů podle § 94 odst. 13 ZDPH. Osoba registrovaná k dani v JČS stává plátcem za podmínky, že jí vznikla povinnost v ČR přiznat a zaplatit daň:
§ 94 odst. 13 ZDPH
„Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, nebo zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, s výjimkou provozoven, prostřednictvím kterých tyto osoby uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, které uskuteční zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku mimo dovozu zboží, se stávají plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud jsou osobou povinnou přiznat a zaplatit daň“.
Do konce roku 2009 ukládal takovou povinnost při poskytnutí služby§ 15 odst. 5 ZDPH. Vzhledem ke zrušení tohoto ustanovení k 1. lednu 2010 však už zákon takovou povinnost neukládá.
§ 15 odst. 5 ZDPH (ve znění do 21.12.2009)
Při poskytnutí služby vztahující se k nemovitostem podle § 10 odst. 1 [...] zahraniční osobou povinnou k dani nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, s místem plnění v tuzemsku, v případě, kdy nejsou naplněny podmínky pro postup podle odstavce 2, je zahraniční osoba povinná k dani nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která poskytne službu nebo dodá zboží, povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108, pokud se nejedná o poskytnutí služby nebo dodání zboží, která jsou osvobozena od daně.
Je tedy otázkou, zda se osoba, která není v tuzemsku k dani registrována a která zde uskutečňuje zdanitelné plnění, stává podle § 94 odst. 13 plátcem, jestliže není splněna zákonná podmínka, resp. jestliže jí žádné ustanovení zákona neukládá povinnost daň přiznat a zaplatit.Tuto povinnost ukládá zákon v § 108 pouze plátci. Pojem plátce je ustanovením § 4 jednoznačně definován jako osoba povinná k dani splňující podmínky § 94 nebo 95a(tj. definice v kruhu). Podle mého názoru se proto taková osoba plátcem nestává a následná povinnost registrace a přiznání daně ji nestíhá, a to i přesto, že podle Směrnice Rady 2006/112/ES by tato povinnost být uložena měla. Pochybení zákonodárce, který v souvisejících ustanoveních nedostatečně reagoval (resp. vůbec nereagoval) na novelizace ustanovení jiných, lze podle mého názoru těžko v tak vysoké míře připsat k tíži daňového subjektu.
1.       c) založení provozovny (§ 94 odst. 14, § 95 odst. 6 ZDPH)
Dnem vzniku provozovny se stane plátcem osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku, pokud v tuzemsku založí provozovnu, s výjimkou provozovny, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.
Pozor! Provozovna se posuzuje odlišně od pohledu daně z příjmů. Pokud z hlediska daně z příjmů v tuzemsku vznikne provozovna nebo zde vznikne organizační složka, ještě to neznamená, že zde vznikla i provozovna z pohledu ZDPH. V § 4 odst. 1 písm. y) ZDPH je provozovna definována jako místo, které má stálé materiální a personální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti. Otázka existence provozovny někdy může být spornou, neboť posouzení, zda z pohledu ZDPH provozovna vznikla či nikoli, může být v některých případech věc subjektivního názoru a pohledu na věc. Směrnice upravující DPH (Směrnice 2006/112/ES) provozovnu nijak nedefinuje. Judikatura Evropského soudního dvora (např. C-168/84, C-260/95, C-190/95, C-231/94) základním znakem provozovny spatřuje především permanentní přítomnost materiálního i personálního vybavení nutného k zajištění ekonomické činnosti. Podle právního názoru Evropského soudního dvora by provozovna měla mít dostatečnou úroveň stability, samostatnost v uzavírání smluv a měla by být schopna činit manažerská rozhodnutí. Pokud má v ČR osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku např. kancelář, kde určitá osoba vykonává činnost přijímání reklamací, průzkumu trhu, shromažďování objednávek apod., nejedná se z pohledu ZDPH o provozovnu.
1.       d) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 94 odst. 15, § 95 odst. 6 ZDPH)
Dnem prvního pořízení zboží se plátcem stává osoba uvedená výše v písmenu b) za situace, že pořídí zboží z jiného členského státu vč. nového dopravního prostředku a zboží, které je předmětem spotřební daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci třístranného obchodu podle § 17 ZDPH.
Pozor! Na rozdíl od osoby povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku nemají osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku žádný limit hodnoty pořízeného zboží pro povinnou registraci při pořízení zboží z jiného členského státu.
1.       e) přijetí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (§ 94 odst. 16, § 95 odst. 6¨ZDPH)
Pokud je osobě povinné k dani neusazené v tuzemsku poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a ZDPH s místem plnění v tuzemsku, stane se tato osoba jako příjemce plnění plátcem, a to dnem poskytnutí daného plnění.
Např. je osobě registrované k dani v Rakousku dodáno zlato dle § 92a ZDPH či odpad dle § 92c ZDPH, s místem plnění v tuzemsku, není-li dodání osvobozeno od daně podle § 64.
1.       f) zasílání zboží do tuzemska (§ 94 odst. 17, § 95 odst. 6 ZDPH)
Osoba uvedená výše v písmenu b), která uskutečňuje zasílání zboží dle § 18 ZDPH (zejména tuzemským občanům) a celková částka zaslaného zboží v běžném kalendářním roce přesáhne částku 1 140 000 Kč, se dnem překročení této částky stává plátcem a od této chvíle je zboží do tuzemska zasíláno s českou daní. Při zaslání zboží, které je předmětem spotřební daně, tento limit neplatí a registrační povinnost vzniká již při prvním zaslání zboží.
1.       g) dobrovolná registrace (§ 94 odst. 18, § 95 odst. 8 ZDPH)
Osoba povinná k dani v jiném členském státě (není zde podmínka registrace k DPH v EU) nebo zahraniční osoba povinná k dani se může zaregistrovat i dobrovolně, plátcem se pak stane datem účinnosti uvedeným na rozhodnutí o registraci. Přihlášku jsou oprávněny tyto osoby podat v případě, že budou uskutečňovat v tuzemsku plnění s nárokem na odpočet daně. Znamená to, že např. hodlají v tuzemsku vykonávat ekonomickou činnost, ale zatím tuto činnost rozjíždějí a mají v této souvislosti zřizovací výdaje, u nichž si chtějí uplatňovat nárok na odpočet daně, a proto se zaregistrují ještě před započetím uskutečňování daných zdanitelných plnění.
Osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku se registrují v souladu s ustanovením § 93a odst. 2 ZDPH na Finančním úřadě pro Prahu 1 s výjimkou těch osob, které mají v tuzemsku provozovnu. Tyto se registrují dle obecných pravidel uvedených v § 13 daňového řádu a většinou místní příslušnost odpovídá umístění provozovny. V případě existence více provozoven nedochází k více registracím jedné osoby, ale je provedena pouze jedna registrace - např. tam, kde provozovna vznikla jako první. V daňovém přiznání se pak zahrnují přijatá a uskutečněná plnění všech provozoven na území ČR, popř. i plnění týkající se dané osoby jako takové (zahraničního sídla), pokud bude pro to důvod (např. půjde o uplatnění nároku na odpočet daně nebo o uskutečněné plnění s místem plnění v tuzemsku pro občana apod.).
Zrušení registrace k dani z přidané hodnoty (§ 106 ZDPH)
Existují dvě možnosti, kterými lze ukončit registraci k dani z přidané hodnoty, a to na základě žádosti samotného plátce nebo z podnětu správce daně, tj. z moci úřední.
1.       dobrovolné ukončení registrace (§ 106 odst. 1, 2, 4 ZDPH)
S výjimkou osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku, která má v tuzemsku provozovnu, může plátce požádat o zrušení registrace za splnění následujících podmínek:
  • uplynul jeden rok od data účinnosti registrace uvedeného na rozhodnutí o registraci,
  • obrat za předcházejících 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhl částku 1 mil. Kč,
  • celková hodnota zboží pořízeného z jiného členského státu nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato hodnota nebyla překročena ani v roce minulém.
Pokud jsou splněny všechny výše uvedené podmínky (plátce je povinen toto prokázat), správce daně na žádost registraci zruší.
Nově, od účinnosti novely ZDPH k 1. 4. 2011, může o zrušení registrace plátce rovněž požádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Toto umožní zrušit registraci plátcům, kteří se z různých důvodů museli zaregistrovat - např. poskytli či přijali službu od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pořídili nový dopravní prostředek, nebo dříve uskutečňovali zdanitelná plnění a po překročení obratu byli povinni se zaregistrovat. Pokud jejich obrat z plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, která vstupují do obratu, překračoval 1 mil. Kč, nebyla před zmíněnou legislativní úpravou možnost registraci na žádost zrušit, přestože si plátce nemohl uplatnit žádný nárok na odpočet daně a vykazoval pouze plnění osvobozená.
U plátců podnikajících na základě smlouvy o sdružení lze požádat o zrušení registrace při vystoupení či vyloučení ze sdružení za splnění výše uvedených podmínek (jeden rok registrace, obrat pod 1 mil. Kč, pořízení zboží z jiného členského státu pod 326 000 Kč) nebo pokud přestanou být osobou povinnou k dani (např. tato osoba podnikala pouze ve sdružení, z něhož vystoupila a dále nehodlá samostatně podnikat). Podmínkou je, že proběhlo vypořádání majetku sdružení. Pokud je sdružení rozpuštěno, lze rovněž požádat o zrušení registrace až po vypořádání majetku sdružení. Pro účely zrušení registrace se obrat posoudí ve výši obratu za plnění uskutečňovaná daným plátcem mimo sdružení a podílu obratu sdružení připadajícího na daného plátce. Při stanovení podílu se vychází ze smlouvy o sdružení, a pokud není podíl stanoven, stanoví se rovným dílem.
1.       b) zrušení registrace z moci úřední (§ 106 odst. 7 a 9 ZDPH)
Správce daně je oprávněn zrušit registraci plátce ve čtyřech situacích.
Prvním důvodem pro ukončení registrace z moci úřední je to, že plátce neuskutečnil bez oznámení důvodů správci daně po dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců plnění. Neznamená to, že v případě, že plátce po dobu dvanácti měsíců nevykáže v daňovém přiznání žádná uskutečněná plnění, bude mu automaticky zrušena registrace. Pokud nějaké důvody pro neuskutečňování plnění existují, měl by je plátce správci daně oznámit, pokud si nepřeje, aby mu byla zrušena registrace. Může se např. stát, že je plátce dlouhodobě nemocný nebo má přerušeno podnikání např. z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí nebo je na mateřské dovolené apod., avšak hodlá v ekonomické činnosti po pominutí příčiny přerušení ekonomické činnosti pokračovat. Pokud jsou takto správci daně důvody neuskutečňování ekonomické činnosti známy, registraci plátce sám od sebe nezruší.
Druhým důvodem, kdy může správce daně ukončit registraci plátce ze své vůle, je pokud plátce neplní povinnosti vyplývající ze ZDPH - například nepodává přiznání ani na výzvu správce daně, nevede evidenci dle § 100 ZDPH apod. V tomto ohledu není podstatné, jak dlouho trvá registrace plátce či jakého dosahuje obratu - registraci lze takto ukončit i po dvou měsících jejího trvání.
Správce daně je rovněž oprávněn zrušit registraci plátce, pokud přestane být osobou povinnou k dani - např. plátce ukončí podnikání, je vymazán z obchodního rejstříku, zemře apod.
Od účinnosti novely ZDPH (1.4. 2011) existuje ještě čtvrtá možnost, kdy je správce daně oprávněn zrušit registraci plátce. Tato situace nastane, pokud plátce uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Zákon v tomto případě neřeší, po jaké době uskutečňování pouze plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, je správce daně oprávněn registraci zrušit. Dá se proto očekávat, že ke zrušení registrace správce daně v tomto případě přistoupí až po vzájemné komunikaci s plátcem a po zjištění, zda se u něj jedná o trvalý trend či zda hodlá začít uskutečňovat i činnost s nárokem na odpočet daně.
U plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani místo podnikání, je správce daně oprávněn zrušit registraci, pokud v předcházejícím kalendářním roce neuskutečnil v tuzemsku zdanitelné plnění či plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (§ 93 odst. 9 ZDPH).
 
 
 
 

Snížení DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenci

7.3.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer
 
Plátci, jejichž dlužníci se ocitli v úpadku, mají možnost si odvedenou DPH z pohledávek vyžádat zpátky od státu. Podmínky jsou následující:
  • Plátce uskutečnil zdanitelné plnění vůči dlužníkovi, který je plátcem, a vznikla mu povinnost přiznat a zaplatit daň.
  • Pohledávka vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím insolvenčního soudu o úpadku.
  • Plátce přihlásil pohledávku nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení nebyla popřena a přihlíží se k ní.
  • Plátce není s dlužníkem „spojenou“ osobou.
  • Plátce doručil dlužníkovi daňový doklad obsahující náležitosti podle zákona.
Plátce, který provedl opravu výše daně v přiznání, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání:
  • kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání,
  • výpis z evidence pro daňové účely obsahující obchodní firmu nebo jméno a příjmení dlužníka, DIČ dlužníka, evidenční číslo původně vystaveného daňového dokladu, evidenční číslo daňového dokladu.
Diskutuje se o způsobu zaúčtování snížení daně. Převažují odborné názory, že by nemělo docházet ke snížení výše pohledávky, která je vymáhána v rámci insolvenčního řízení.
Snížení odvedené daně je dočasné. Pokud je pohledávka v rámci insolvenčního řízení částečně či plně uspokojena, je plátce povinen přiznat a zaplatit daň z přijaté úplaty ke dni, kdy k uspokojení pohledávky došlo. Daň se vypočte tzv. shora.
Pokud plátce postoupí pohledávky, u nichž provedl opravu výše daně, musí zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, popř. po snížení o odvedenou daň při částečném uspokojení.
Při zrušení registrace je plátce povinen zvýšit daň na výstupu o částku ve výši provedené opravy, popř. po snížení o odvedenou daň při částečném uspokojení. Pro tuto povinnost není dána žádná lhůta.
Na novinky v DPH od dubna 2011 Vás připraví DU profi.