Chytrý špičkový marketing.
view counter

Černá Madona a jičínské přízraky

view counter

Jičín není jen bývalé „hlavní“ město frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna a sídlo známého pohádkového loupežníka Rumcajze, ale také místo, kde o pověsti a paranormální jevy není nouze.

Tak třeba přímo pod jičínským zámkem bývala do městských hradeb zasazena tzv. Koželužská branka, kudy chodili koželuhové k řece namáčet před zpracováním kůže (i proto místní dodnes tomuto místu na břehu Cidliny říkají Pod koželuhy). Poblíž vede přes řeku silniční most, u něhož kdysi stál kříž. Místní legenda praví, že když v těchto místech kat upálil čarodějnici, po její smrti se tu ještě dlouho objevovala smečka tří velkých černých psů. Ti se každému, kdo tudy šel v noci, vrhali na nohy a sráželi ho k zemi. Takže se sem brzy lidé báli chodit. Děs přestal, teprve když někoho napadlo postavit zde kříž s namalovaným obrázkem Ježíše.

V kostele svatého Ignáce stála kdysi uctívaná byzantská soška Černé Matky boží, pocházející z Ruska. I proto se jí říkalo Černá Madona rušánská. Do Jičína se dostala až z daleké Moskvy, a tak se široko daleko věřilo, že má zázračné léčivé účinky. Konaly se k ní proto velké pouti. Podle této sochy byla zhotovena celá řad kopií, stala se předlohou i pro sochu na holínském předměstí Jičína severozápadně od centra.

 

Horoskopy nelhaly

Když se Jičín stal sídlem Albrechta Valdštejna, nastal pro město zlatý věk. Zatímco téměř celá Evropa tehdy tonula v krvi třicetileté války, hořela města a lidé byli krutě zabíjení, celé vévodství si žilo v hlubokém míru. Osobně velmi pověrčivý vojevůdce sem také zval četné alchymisty a hvězdáře. V dubnu 1630 do Valdštejnova paláce zavítal i známý astronom Jan (Johannes) Kepler. Pobyl zde tři týdny, aby pak navždy opustil Čechy, neboť už za půl roku zemřel v bavorském Řezně. S Valdštejnem se znal už od roku 1608, kdy mu vytvořil první horoskop (dodnes zachovaný v originále v drážďanském muzeu). Vše, co v něm tehdy Kepler bezskrupulóznímu Valdštejnovi předpověděl, se vyplnilo, a proto chtěl vévoda zhotovit nový do dalšího časového období. I přes nabízené peníze a posléze výhrůžky však Kepler odmítl. Na dobu po roce 1634 vyšla Valdštejnovi velmi nepříznivá konstelace hvězd a dnes už víme, že byl šlechtic na počátku tohoto roku zabit.

Kromě Keplera se v Jičíně objevil i další hvězdář, Ital Gian Batista Zenno, zvaný také Seni. I on vévodu varoval před magickým letopočtem 1634 a upozorňoval na smrt ze zálohy. Proto byl po Valdštejnově smrti zatčen císařem a odvlečen do Vídně, kde se mu však nepodařilo prokázat účast na vévodově spiknutí. Mohl se tedy vrátit do rodného Janova, kde také roku 1656 zemřel na mor.

 

Krutý správce s karabáčem

V Robousích, nedaleko Valtického předměstí Jičína žil svého času krutý správce panského dvora. Každý se ho bál, protože když si vyjel na svém bělouši po panství, s oblibou každého bil karabáčem. I jinak své poddané týral, takže když zemřel, začali si lidé v Jičíně vyprávět, že jeho duch jezdí za nocí po kraji na bílém koni. Aby přízrak zahnali, zasadili na půl cesty mezi Robousy a Moravčicemi nejdříve hrušku, a když ji později zapálil blesk, tak jabloň. I ta však záhy uschla. Proto zkusili na místě zasadit znova hrušku a tu zde, už značně zplaněnou, najdeme dodnes. Místu se podle staré legendy stále říká U hruštičky. Mezi Studeňany a Radimí zase stojí vlevo od silnice kaplička, o které se vypráví pověst o zabijácké bílé paní. Ta se zde zjevuje, jak nohama válí po zemi tři velké sudy. Kdo tohle zjevení potká, je už dopředu mrtvý - bílá paní ho srazí na zem, a tak dlouho po něm šlape, až nešťastník vypustí duši.
Text a foto: Petr Blahuš