ict Pro - kurzy, školení, konzultace
view counter

Božena Němcová milující i chybující

view counter

Jedenadvacátého ledna uplyne 156 led od úmrtí naší nejslavnější spisovatelky Boženy Němcové. Její črta – Babička patří k pokladům naší národní kultury. I úplný nevzdělanec v oblasti literatury by dokázal toto dílo k Boženě Němcové zařadit.

Slavné osobnosti mají jedno prokletí. Jejich soukromý život bývá podrobován zkoumání a všelijak pitván. Nejinak tomu bylo i u naší národní ikony. Hovoří se o jejím nejasném původu, o jejím vztahu k mužům, jakou měla povahu a jak příkladná byla matka a hospodyňka.

„Byla krásná až to k víře není“, vyjádřil se o ní v jedné ze svých básní František Halas a portrét Josefa Hellicha to dokazuje. Prý byla velmi půvabná od malička a možná z toho důvodu vznikly pověsti o jejím nemanželském původu. Tehdy se obecně usuzovalo, že krásné a chytré mohou být pouze děti šlechtické.

Říká se, že ve chvalkovickém zámku, kam byla dána na výchovu docházelo ke scénám. Manželka obročního Hocha, který zámek spravoval prý na Barunku velice žárlila a neviděla ráda, že dívka projevuje daleko větší nadání k učení než její tři děti.

Byla velmi temperamentní, což bylo na překážku jejímu manželskému soužití s Josefem Němcem. Vdát se velice mladá za o patnáct let staršího usedlého muže, to občas k nevede k dobrému Ale v té době to bylo normální. Vždyť tehdy existovalo lidové pořekadlo: „Děvče do dvanácti češ, do šestnácti střež a poté děkuj tomu, kdo vyvede ji z domu“. Sedmnáctiletá Barunka tedy doma již překážela a měla být výhodně provdána. Léta se tradovalo, že člen finanční stráže, Josef Němec byl na ženu hrubý. Jenže v oněch dobách nebylo obvyklé, aby žena prosazovala svůj vlastní názor a před domácností a péčí o děti dávala přednost duchaplné konverzaci. Českou vlastenku však z Barunky udělal právě manžel, ona sama byla vychována v prostředí, kde se mluvilo převážně německy. Samozřejmě, velikou zásluhu na vztahu k vlasti a českému jazyku měla právě její babička, o které pak napsala nesmrtelnou knihu.

 

Nemilovaná dcera

Manželství se tedy nevyvedlo. Dost velikou měrou k tomu přispělo, že Božena Němcová nebyla imunní vůči pozornosti mužů, kteří ji obdivovali pro její krásu, šarm a inteligenci. A Josef Němec mezitím s urputností Sisyfa šplhal po kariérním žebříčku. Toto úsilí nebylo ve velké míře korunováno úspěchem, a tak se stávalo, že rodina Němcových se čtyřmi dětmi bývala často na mizině. A když peníze přišly, paní domu s nimi hospodařit neuměla. Dnes by to až zase takový hřích nebyl, ale tenkrát, kdy hlavní ctností ženy byla bezchybná péče o muže, děti a domácnost, to bylo na pováženou. Co bychom mohli Boženě Němcové připsat k dobru je fakt, že byla takovou předchůdkyní emancipovaných žen. V tom ji nesahaly po kotníky ani Karolína Světlá, ani Magdalena Dobromila Rettigová. Její potomci měli bezpochyby šťastné dětství, protože je nijak neomezovala, naopak v jejich nadání podporovala a inspirovala.

Helena Sobková se ve své knize Tajemství Barunky Panklové zabývá otázkou, která zajímá i nesčetné literární historiky. Byla či nebyla Barunka dcerou svých rodičů? Nebyla nakonec dcerou sestry vévodkyně Zaháňské Dorotey? Tušila to, nebo ne? Některé indicie z jejích povídek naznačují, že se touto otázkou velmi důkladně zaobírala. Pojmenovala svoji jedinou dceru Teodora (babička Dorotea?). Zarážející je i podoba Boženy Němcové s Doroteou Talleyrandovou. Skutečnost, že si Barunka se svou matkou příliš nerozuměla, toto podezření jen umocňuje. Ale na druhou stranu: Dětská psychologie se v té době příliš neřešila a matka Terezie, která prožívala s početnou rodinou neustále existenční zápas, se nemohla a asi i nechtěla ohlížet na pocity své dcery.

Božena Němcová je bezesporu nejzářivější hvězdou na českém literárním nebi. Měla však i své lidské slabosti a dokonalá rozhodně nebyla. Ovšem na druhé straně, její Babička i po letech baví, těší a dojímá. A i když mladší generace ji někdy považuje pouze za součást povinné četby z hodin literatury, bezesporu i ji v dospělosti ocení.

Lenka Stránská