Potkana nezastaví moře ani pasti. Zabránit ničivé invazi potkanů na ostrovy není vůbec jednoduché. Prokázal to experiment vědců z univerzity v Aucklandu, kteří na jeden z novozélandských ostrůvků vypustili potkana...
Zvířata jsou odedávna uctívána jako výborní meteorologové, pro počasí mají velký cit. Ale zkuste se někdy sami stát rosničkou. Stačí bedlivě pozorovat přírodu, abyste správně odhadli, jak se bude počasí vyvíjet v nejbližších...
Nepřátelé ledního medvěda - Ledního medvěda, jehož hmotnost dosahuje až pěti metrických centů, neprovokuje na souši nikdo, ale ve vodě se už v bezpečí tak docela cítit nemůže. Tam jej totiž může napadat mrož, který...
Domněnka, že měsíc má vliv na některé rostlinné a živočišné organismy, byla pozorováním často potvrzena. Tak například u četných druhů řas se zjistilo, že jejich výtrusy zrají vždy přesně v době úplňku.
Rozhodně slonům neslouží jen k dýchání a podávání potravy. Ještě před nějakými třiceti nebo čtyřiceti miliony let dosahovali předchůdci dnešních slonů výšky pouhého jednoho metru. Pravděpodobně žili ve vodě spolu s...
Erozivní působení větrů, mrazů, ale zejména dešťů zná lidstvo už dávno. Lidé brzy zpozorovali, že mráz roztrhá i tu nejtvrdší skálu, že vítr může přinášet spousty zeminy ve formě prachu nebo písku a že voda, zejména po prudkých...
Nejrůznější zvuky, pohyby a signály používá hmyz k orientaci ve svém životním prostředí, zrovna tak jako na vysílání a přijímání informací mezi příslušníky vlastního druhu. Slouží mu tak k upozornění,...
Přibližně čtyři stovky ostrovů v Barentsově moři tvoří s částí murmanského pobřeží Kolského poloostrova Kandalakšskou rezervaci. Ta byla založena počátkem třicátých let 20. století pro studium života mořských...
Jak působí geopatogenní zóny (GPZ) na rostliny si můžete všimnout při procházkách přírodou, někdy i na vašich zahradách. Naši předci to měli dobře vysledováno, projevů je celá řada.
Čmeláci a konkurence. Čmeláci patří k výkonným opylovačům, protože navštěvují velký počet květů. Francouzští vědci zjistili, že je k tomu nutí konkurence. Pokud je na pozemku hodně čmeláků, střídají se na velkém...
Okolí symbolického pramene řeky Vltavy navštěvují turisté i milovníci Šumavy. Do roku 1990 však tato místa ležela v nepřístupném pohraničním pásmu. Téměř zapomenuta zůstala existence zajateckého tábora během...
Náš nejrychlejší letec, rorýs obecný, dokáže uletět až 160 kilometrů za hodinu. Je na to vybaven mimořádně dlouhými, srpovitě zahnutými křídly, která přesahují svou délkou ocas. Zato se mu těžko chodí po zemi: má zakrnělé...
K čemu mají zebry pruhy? Tuto otázku si položili vědci na univerzitě v australském Queenslandu. Typické zebří pruhy podle nich fungují jako ochranné zbarvení, které má zmást predátory. Když se dá stádo zeber na útěk...
Umí se ryby dorozumívat? Dorozumívání mezi rybami existuje, a to u některých jihoamerických sumců dokonce lidskému uchu slyšitelné. Jinak nejsou ryby němé, jak se většinou předpokládá. Každý životní projev ryb...
V pověstech a bájích se dochovaly příběhy, které líčí některá jezera jako domov strašidelných lochnesek, vodních hadů i dalších nejrůznějších nestvůr. Podobně jako tato jezera nabízejí izolovaný životní prostor na naší planetě...
